Stránky Davida Háchy, stránky nejen o cestování

Švýcarsko - Ženeva
Francie – Annemasse, Ferney-Voltaire

(11. – 15.7.2014)

Ženeva je po Curychu druhé největší město Švýcarska. Žije zde necelých 200 tis. obyvatel a nachází se ve francouzsky mluvící části Švýcarska v jihozápadním cípu na hranici s Francií. Sídlí zde řada mezinárodních organizací včetně OSN, Světové zdravotnické organizace a Červeného kříže. Díky tomu bývá Ženeva někdy označována jako „hlavní město míru“. V roce 1864 zde byla také podepsána první Ženevská úmluva na ochranu obětí války.

Při vyslovení slova Švýcarsko se asi všem vybaví hodinky, Ženevský autosalon, kapesní nože a banky. Ženeva je významné středisko hodinářského průmyslu, své sídlo zde mají například spol. Rolex nebo Patek Philippe. Ženeva se specializuje na soukromé bankovnictví (spravuje aktiva v hodnotě asi 1 bilion USD).

V Ženevě je pro nás hodně draho. Během našeho pobytu byl 1 CHF = 22,50 Kč. Proto je výhodnější ubytovat se ve Francii, stejně jako jsme to udělali my. Ceny ve Francii jsou podstatně blíže k našim cenám, než ceny ve Švýcarsku.

Den první:

Na cestu jsme se vydali se švýcarskou leteckou společností SWISS, cena letenky pro jednu osobu včetně všech poplatků byla 1658 Kč. Letiště Václava Havla jsme opustili v 11:04 v Airbusu A319-100 (reg. HB-IPU). Cestou jsme dostali malé občerstvení. Na letišti v Ženevě jsme přistáli v 12:12.

Do centra Ženevy jezdí z letiště vlak nebo autobusy zdarma, ale pouze pro cestující, kteří mají palubní vstupenku z letadla. Také je potřeba mít lístek (platí 80 minut), který si vyzvednete v automatu u informací. Informace jsou u východu z terminálu v části, kde se vyzvedávají kufry. Když už jsme měli lístek, nic nám nebránilo najít vlak Švýcarských spolkových drah (SBB-CFF-FFS) a vyrazit do centra. Cesta vlakem z letiště do centra (Gare de Cornavin) trvá vlakem 6 minut (jedna zastávka z letiště).

Jelikož je Ženeva hodně drahá, měli jsme ubytování objednané v Annemasse ve Francii. Ze Ženevy z vlakového nádraží je to do Annemasse asi 40 minut jízdy autobusem. Od vlakového nádraží Cornavin jezdí do Annemasse autobus č. 61 a lístek pro jednu osobu stojí 4,80 CHF a platí 120 minut. Ve Švýcarsku Vám řidič autobusu lístek neprodá. Musíte si ho koupit v automatu před nádražím nebo u zastávky autobusu. Na dotykové obrazovce vyberete jazyk (v našem případě AJ), potom kliknete na „Destination name“, napíšete „Annemasse Gare“ a kliknete na název stanice, poté kliknete na „Regional Ticket“, zobrazí se Vám cena (4,80 CHF/4,10 EUR) a potvrdíte tlačítkem „Confirm“. Platit se dá mincemi nebo platební kartou. Ve Švýcarsku můžete do autobusu nastoupit všemi dveřmi, ale když nastupujete ve Francii, tak se nastupuje pouze předními dveřmi a lístek se kupuje u řidiče a platit se dá pouze v eurech. Autobusy č. 61 jezdí ze stanice u Baziliky Notre-Dame a interval mají ve všední dny každých 15 minut (v 05, 20, 35, 50), v sobotu 30 minut (v 06, 36) a v neděli také 30 minut (v 13 a 43).

V Annemasse jsme vystoupili ve stanici Annemasse Gare - Zola (u vlakového nádraží), odkud jsme se vydali pěšky (asi 400 metrů) k Appart'City Annemasse Centre, kde jsme byli ubytovaní. Cena za noc pro jednu osobu bez jídla včetně pobytové taxy byla 755,12 Kč. Apartmány jsou nové, čisté, v klidné oblasti a plně vybavené. Je zde LCD televizor, v kuchyni nechybí lednice, mikrovlnná trouba, kávovar, nádobí (talíře, hrnečky, skleničky), hrnec, pánev, příbory a dokonce je zde i malá myčka nádobí. V koupelně jsou mýdla, ručníky, šampóny a nechybí ani vysoušeč vlasů. Není zde Wi-Fi připojení na internet zdarma, ale za 1 EUR na den Vám na recepci zapůjčí Wi-Fi připojení na pokoj.

Po ubytování jsme se zašli zeptat do informací na lanovku, která jezdí na horu Salève. Informace jsou u vlakového nádraží Annemasse Gare. Na informacích jsme si rovnou zamluvili odvoz k lanovce, protože autobus č. 5, který jezdí k lanovce, jezdí mimo školní dny a mimo špičku pouze do stanice Étrembières Mairie a odtud už vozí návštěvníky lanovky po domluvě shuttle. Lístek na autobus stojí 1,30 EUR. Po návštěvě informačního centra jsme si ještě zašli do obchodního centra Centre Commercial Shopping Etrembières, kde je supermarket Migros. Nákupní centrum je od Appart'City Annemasse Centre vzdáleno 2 km. Vedle obchodního centra je i supermarket Lidl. Nejbližší obchodní centrum (Carrefour) je od Appart'City Annemasse Centre vzdáleno 650 metrů. Další velké obchodní centrum (Géant) je vzdáleno 2 kilometry na východ.

Den druhý – Annemasse (Francie):

Druhý den jsme dopoledne vyrazili na zastávku autobusu č. 5, který jezdí k lanovce na horu Salève. Zastávka M. Luther King je nedaleko apartmánu v ulici Rue du Docteur Francis Baud (u informačního centra). Bohužel jsme ale nevěděli, že autobus zrovna z této zastávky nejede (asi nějaká výluka), takže nám autobus ujel. Autobus jel ze zastávky Chablais, která je v ulici Rue du Chablais. Nabízely se tedy dvě možnosti, buď na lanovku nejít anebo zkusit jít rychle pěšky do stanice Étrembières Mairie a doufat, že na nás bude odvoz čekat. Zvolili jsme druhou variantu a vydali jsme se pěšky. Odvoz na nás samozřejmě nečekal, takže opět dvě možnosti, nejít na lanovku nebo jít pěšky až k zastávce lanovky. Zase zvítězila druhá možnost. Když už jsme došli takovou dálku, tak se přece nevzdáme.

Počasí nám přálo, na to, že byl červenec, bylo převážně pod mrakem a nebylo žádné vedro, takže jsme se vydali rovnou za nosem k lanovce. Šli jsme pořád rovně po silnici, ale za nedlouho skončil chodník, takže jsme museli velkou část jít po silnici. Provoz nebyl naštěstí velký. Po dlouhých 6,5 kilometrech jsme konečně dorazili do cíle. Cesta pěšky nám trvala asi 1,5 hodiny.

Zpáteční lístek na lanovku pro dospělou osobu stojí 11,30 EUR (14,20 CHF) a jednosměrná 7,30 EUR (9,20 CHF). Zlevněná je za 8,30 EUR (10,40 CHF) resp. 5,30 EUR (6,70 CHF). Lanovka jezdí od 9:30 do 19:00 (pondělí, úterý, středa, neděle) a od 9:30 do 23:00 (čtvrtek, pátek, sobota). Kabina lanovky pojme 60 lidí, dráha lanovky je dlouhá 1200 metrů, převýšení je 665 metrů a jezdí každých 12 minut. Horní stanice lanovky je v nadmořské výšce 1097 metrů. V horní stanici lanovky je zdarma k dispozici Wi-Fi připojení na internet a restaurace. Z horní stanice je nádherný pohled na okolí a Ženevu. Venkovní teplota byla 20°C.

My jsme se ještě vydali na vyhlídku, ze které by měla být vidět hora Mt. Blanc. Směr ukazuje cedule a jde se bahnitou cestou lesem a přes silnice. My jsme ale bohužel nic neviděli, protože byla hora v mracích. Přesto jsme šli ještě kousek výš na místo, odkud se rozbíhají paraglidisté a odtud byl také krásný pohled na Ženevu.

Po návratu do dolní stanice lanovky jsme se nechali autem odvézt do stanice autobusu Étrembières Mairie. Cesta autem trvala 5 minut, no a my jsme to šli skoro hodinu :-). Na autobus jsme už ani nečekali a pěšky jsme se vydali do apartmánu. I po všech těch peripetiích s dopravou stál výlet na lanovky určitě za to. K večeru jsme se ještě zašli podívat do nákupního centra Géant, kde jsme si nakoupili něco k večeři. Cestou do nákupního centra v ulici Avenue Jules Ferry jsme prošli kolem krásného kamenného kostela sv. Josefa (Eglise St. Joseph). Kostel je asi 300 metrů od apartmánu Appart'City Annemasse Centre.

Den třetí – Ženeva (Švýcarsko):

Třetí den, konečně za slunečného počasí, jsme mohli vyrazit na návštěvu Ženevy. Do Ženevy jezdí autobus č. 61 od informačního centra u vlakového nádraží Annemasse. Jak už jsem psal výše, protože jede autobus z Francie, musí se do autobusu nastupovat jen předními dveřmi, lístek se kupuje pouze u řidiče a až poté se označí ve strojku. Lístek stojí 4 EUR pro dospělou osobu a platit se dá pouze EUR. Také se může stát, že Vás budou na hraničním přechodu kontrolovat, jako se to stalo nám. Do autobusu nastoupil policista a chtěl vidět občanský průkaz nebo cestovní pas. Na ženevské vlakové nádraží Gare de Cornavin jsme dorazili po asi 40 minutové jízdě.

Z nádraží jsme prošli kolem Baziliky Panny Marie (Basilica Notre-Dame), do které jsme nakoukli, do ulice Rue de Chantepoulet. V této ulici se nachází ve velké budově pošta a turistické informační centrum, kde jsme si vyzvedli mapu Ženevy. Z turistického centra jsme pokračovali dále ulicí Rue du Mont-Blanc, která ústí u Ženevského jezera a řeky Rhony. Přes řeku Rhonu vede most Pont du Mont-Blanc, ze kterého je krásný pohled na Ženevské jezero, vodotrysk a kotvící lodě, které vozí turisty na okružní plavby. Hned za mostem na kraji parku jsou květinové hodiny. Byly vytvořeny v roce 1955 jako symbol hodinářů města a oddanosti přírodě. Hodiny mají v průměru 5 metrů a bývaly kdysi největší svého druhu na světě - až do 7. června 2005, kdy v Teheránu postavili hodiny s průměrem 15 metrů. Výzdoba hodin se mění každý rok a tvoří ji až 6500 květin a keřů. Od květinových hodin jsme přes park a po pobřeží došli k vodotrysku, k jedné z místních nejznámějších památek.

První vodotrysk byl v Ženevě instalován již v roce 1886 (výška 30 m), současná podoba je z roku 1951. Maximální výška proudu vody je 140 metrů, voda tryská rychlostí 200 km/h a za sekundu vytryskne 500 litrů vody. Vodotrysk je údajně viditelný i z letadla letícího přes Ženevu ve výšce až 10 000 metrů. K vodotrysku se dá dojít po betonovém molu, ale pozor: může to klouzat a také Vás může překvapit proud vody, když se zrovna otočí vítr.

Od vodotrysku jsme pokračovali zpět přes park a náměstí Place de Longemalle do kopce ke katedrále sv. Petra. Katedrála má dvě věže: severní a jižní. Celkem je ve věžích 9 zvonů, z nichž největší, La Clémence, váží 6,2 tuny. Vstup do samotné katedrály je zdarma, platí se pouze za vstup na věž, do muzeí a archeologických vykopávek. Vstup na severní věž je 5 CHF (4,50 EUR) a vede na ní 157 točitých úzkých schodů. Na severní věži jsou dvě venkovní vyhlídky v různých výškách, ze kterých je krásný panoramatický pohled na Ženevu. V katedrále jsme ještě navštívili Kapli Makabejců, která je krásně barevně vyzdobená.

Kousek od katedrály směrem na jih se nachází budova radnice z 15. století, naproti ní gotická městská zbrojnice a za radnicí v parku Promenade de la Treille je pod stromy podél zábradlí 126 metrů dlouhá lavička, nejdelší lavička světa zapsaná v Guinessově knize rekordů. A o další kus dál pod vyhlídkou z parku Promenade de la Treille se nachází park Parc des Bastions. V parku si můžete za poplatek zahrát šachy s obřími figurkami nebo dámu. V parku je dále zeď reformátorů z roku 1909 na zbytcích hradeb se sochami G. Farela, J. Kalvína, T. de Bezy a J. Knoxe v nadživotní velikosti. Naproti zdi stojí budova Ženevské univerzity, kde 6. července 1915 přednesl památný projev Tomáš Garrigue Masaryk v reformačním sálu.

Potom jsme se vrátili k hlavnímu vlakovému nádraží, odkud jsme pokračovali k Paláci národů. Od nádraží jsme prošli ulicí Rue de Lausanne až na křižovatku s ulicí Avenue de France, kde jsme přešli po mostě železniční koleje. V ulici Rue de Lausanne na rohu s ulicí Rue du Valais stojí zajímavý kulatý Kostel Nejsvětější Trojice. Kdybyste hned za mostem přes železnici odbočili doleva, narazíte zde po pravé straně na ulici Tomáše Garrigue Masaryka (Rue Thomas Masaryk).

Před Palácem národů (Palais des Nations), na náměstí Place de Nations, je velký komplex vodotrysků, kde postupně z chodníku tryská několik desítek proudů vody. Hned za těmito vodotrysky je 12 metrů vysoká a 5,5 tuny vážící dřevěná socha rozbité židle (Broken Chair), která má jednu nohu zlomenou. Toto má symbolizovat nesouhlas s nášlapnými minami a tříštivými bombami. Židle švýcarského architekta Daniela Berseta byla poprvé instalována v roce 1997. Židle není ale jedinou sochou „bojující“ za mír, na opačné straně náměstí Place des Nations je dělo se zauzlovanou hlavní. Přes ulici naproti „Židli“ stojí ženevský Palác národů, který byl v roce 1929 postavený jako sídlo Společnosti národů a dnes je využíván Organizací spojených národů (OSN). V paláci je 34 konferenčních sálů, 2800 kanceláří a pracuje zde 4000 zaměstnanců. Před budovou visí vlajky všech 193 členských států včetně české vlajky, která visí na prvním stožáru (u plotu) úplně vpravo.

Od Paláce národů jsme pokračovali ulicí Avenue Giuseppe-Motta až na křižovatku s ulicí Rue du Grand-Pré, která vede k nádraží. V ulici Rue du Grand-Pré stojí komplex budov The Smurfs Building (Šmoulí dům). Komplex byl postavený v letech 1982 až 1984 třemi různými architekty, kteří se inspirovali šmoulími domečky z komiksů a španělským umělcem Gaudím. Budovy jsou neuvěřitelně tvarované, podivně barevné a bez jediné rovné přímky. Poté už jsme od nádraží jeli zpět do Annemasse.

Den čtvrtý – Ferney-Voltaire (Francie):

Čtvrtý den nás čekal přesun do francouzského městečka Ferney-Voltaire. Z Annemasse jsme odjeli v 11:17 autobusem č. 61 (lístek stál 4 EUR) a na vlakové nádraží v Ženevě jsme dorazili v 11:53. Protože jsme měli ještě dost času, tak jsme se naposled prošli po Ženevě. Z vlakového nádraží jsme potom odjeli ve 14:31 autobusem č. F. Lístek stál 4,80 CHF (4 EUR). V městečku Ferney-Voltaire jsme vystoupili na zastávce Avenue du Jura. Cesta autobusem trvala 25 minut. Z této stanice je to asi ještě 450 metrů pěšky (6 minut) do hotelu Park & Suites Elegance Ferney Voltaire. Ze zastávky autobusu jsme pokračovali ve směru jízdy autobusu až na kruhový objezd, kde jsme se dali doprava (jsou zde ukazatele k hotelu).

Cena za noc pro jednu osobu bez snídaně byla 937,37 Kč. Snídaně se dala dokoupit za 11 EUR. Hotel se nachází v na klidném místě a nabízí i odvoz na letiště mikrobusem zdarma. Pokoje hotelu byly pěkné a čisté. Byla zde LCD televize, malá lednička, klimatizace a v koupelně šampóny a ručníky. Součástí hotelu je i venkovní bazén otevřený od 9:30 do 21:00. K snídani bylo sladké pečivo (croissanty, donuty, muffiny,…), toastové chleby, džem, med, káva, čaj, horká čokoláda (kakao), džus, vajíčka, salámy, sýry, kukuřičné lupínky a párky.

Po ubytování jsme vyrazili na prohlídku města. Z hotelu jsme se vydali rovně na ulici Avenue du Jura, kterou jsme přešli a pokračovali dále rovně až k malému kostelu. Po prohlídce kostela jsme pokračovali rovně za kostel ke kruhovému objezdu. Doprava na kruhovém objezdu vede cesta k zámku (domu) Voltaire (Château de Voltaire) a doleva k radnici a k historickému centru města. My jsme se nejdříve vydali k Voltaireovu zámku (domu). K zámku vede docela strmá cesta do kopce kolem hřbitova. Před zámkem zrovna probíhaly přípravy na oslavy dobytí Bastily.

Ze zámku jsme pokračovali k radnici. Před radnicí stojí socha patriarchy města Ferney – spisovatele a filozofa Voltaire. Hned u sochy je krátká, ale za to pěkná pěší ulice Grand' Rue. A to je asi tak všechno z tohoto malého městečka. K večeru jsme se ještě jednou vrátili k Voltaireovu zámku, kde už byly oslavy v plném proudu, spousta lidí, jídla, pití a živá hudba. Dokonce i zámek byl nasvícený v národních barvách Francie. Večer byly oslavy zakončené asi 15 minutovým ohňostrojem. Vstup byl zdarma.

Den pátý:

Po vydatné snídani jsme se nechali odvézt z hotelu na letiště. Cesta trvala asi 7 minut. Na letiště jsme dorazili hodně brzo, takže jsme volnou chvíli trávili na venkovní terase. Zpoždění nebylo a tak jsme v 15:54 odletěli v BAE Systems Avro 146-RJ100 (reg. HB-IYZ) spol. SWISS ze Ženevy. Po startu byl krásný pohled na Ženevu a Ženevské jezero. Během letu jsme dostali láhev vody a mini čokoládu. V Curychu jsme přistáli po 34 minutovém letu v 16:28. Při odletu z Curychu jsme měli menší zpoždění, prý byl nějaký „kleine probleme mit computer“, takže místo v 17:35 jsme odletěli v 18:01. Curych jsme opustili v BAE Systems Avro 146-RJ100 (reg. HB-IXO) spol. SWISS. Během letu jsme dostali malé občerstvení. V Praze jsme přistáli v 19:02.