Dominikánská republika - Punta Cana

(11.12. – 25.12.2008)

        Dominikánská republika je ostrovní stát, který se nachází v Karibském moři na ostrově Hispaniola v souostroví Velké Antily. Sousedí se státem Haiti. Dominikánská republika má téměř 10 mil. obyvatel. Hlavní město je Santo Domingo (téměř 1 mil. obyvatel). Úředním jazykem v zemi je španělština. Časový posun oproti České republice je 5 hodin (zimní čas) resp. 6 hodin (letní čas). Oficiální měnou je dominikánské peso.

        Používají zde jiný typ elektrických zásuvek (americký) než v Evropě. A také mají v zásuvkách jiné napětí (110 V). V našem hotelu měli na recepci zásuvku evropského typu a měnič napětí na 240 V, takže nebyl problém nechat si tam nabít mobilní telefon, kameru, foťák nebo cokoliv jiného.

        Cestopis z této dovolené jsem se rozhodl pro přehlednost rozdělit do několika kategorií.

1. Cesta do Punta Cana
2. Ubytování - hotel Occidental Grand Flamengo Punta Cana
3. Gastronomie
4. Výlety
5. Počasí
6. Lidé (personál hotelu)
7. Další informace
8. Cesta z Punta Cana

        Na dovolenou jsme si vybrali  cestovní kancelář Airstop.cz, která zprostředkovává zájezdy od velkých německých a rakouských kanceláří. Konkrétně jsme byli s německou cestovní kanceláří Schauinsland Reisen. Cena zájezdu na 13 dní all inclusive byla pro jednu osobu 29 580,50 Kč včetně všech poplatků plus 10 $ na vstupní vízum. Jelikož jsme byli s německou CK, tak byl odlet z Německa, konkrétně z Lipska (Leipzig).

        Do Německa jsme vyrazili již den předem. Cesta trvala asi 4,5 hodiny (i kvůli vydatnému sněžení na Ústecku). Ubytováni jsme byli v hotelu Zum Weissen Ross, který je v malém městečku Delitzsch asi 15 minut od Lipska. Cena za jednu noc pro jednu osobu včetně snídaně a parkovného byla 29,25 EUR. Hotel měl heslo Park Sleep and Fly (volně přeloženo: zaparkovat, přespat a odletět). A proto nebyl problém nechat tam zaparkované auto 13 dní v garáži. Pracovníci hotelu potom hosty odvezou na letiště podle času jejich odletu a při návratu z dovolené je zase přivezou do hotelu.

       

        Odlet jsme měli v 12:45, proto nás v 10:30 odvezli na letiště. Na letišti proběhlo všechno hladce, a tak jsme mohli okolo 12 hodiny nastoupit do velkého Airbusu A330 letecké spol. Air Berlin (LTU). Letiště jsme opustili až ve 13:50, protože ještě museli letadlo „opláchnut nemrznoucí směsí“. Cestou nám promítali na televizi videoklipy, seriály, dva filmy (Mamma Mia a Zná ji jako svý boty v anglickém nebo německém jazyce) nebo různé informace o cestě - teplota vzduchu, rychlost větru, letová rychlost, nadmořská výška a mapu s aktuálním  průběhem cesty. Takže cesta utíkala celkem rychle. Ještě jsme měli k dispozici 14 programů s hudbou, s výukou španělštiny nebo rádii. Také nám podávali jídlo (2x) a různé nápoje, čímž nás na nějaký čas zabavili. Při takto dlouhém letu je normální, že se lidé procházejí nebo postávají v uličce, aby se trochu protáhli.

        Po téměř deseti hodinovém letu (9 hod. 35 minut) a po 7726 km jsme přistáli na letišti v Punta Cana  v 18:25 místního času (ve 23:25 našeho času) a v 26˚C teplu (při odletu bylo v Německu okolo 0˚C). Přistání bylo tak hladké, že nebylo ani poznat, kdy letadlo dosedlo na přistávací plochu. S menšími letadly piloti někdy dosednou na zem tak tvrdě, že to s cestujícími hází ze strany na stranu.

        Z letadla jsme sestoupili rovnou na plochu a pěšky jsme se odebrali do haly. Letiště vypadá jako nějaká obrovská chýše. Tím ale nechci říct, že by bylo ošklivé. Naopak letiště dostalo dokonce architektonickou cenu. Po příchodu do haly, kde vzduch „ochlazují“ obří stropní ventilátory, jsme se museli všichni „nepovinně povinně“ vyfotit s místními kráskami. Fotky pak samozřejmě při odletu nabízeli k prodeji na památku (za 8 $ kus). Hned po focení jsme si zakoupili za 10 $ vstupní vízum. Dostali jsme kartičku, kterou nám vzápětí u další přepážky sebrali. Pak už následovala pasová kontrola, kde jsme odevzdali vstupní formulář, který jsme dostali a vyplnili ještě v letadle. Tento formulář jsme dostali dvakrát (jednou na přílet a jednou na odlet). Formulář je v angličtině a němčině a nemusíte se bát, jestli jste ho vyplnili správně, protože ho ani nekontrolují a rovnou ho založí.

        Pak už jsme si jenom vyzvedli kufry a u východu z haly jsme se u stánku cestovní kanceláře zeptali, který autobus nás odveze na hotel. Autobus jsme poté museli sami najít na parkovišti mezi desítkami jiných. Do hotelu jsme dorazili asi po 45 minutách. Po ubytování jsme se ještě zašli lehce navečeřet (večeře byly do 22:30) a projít areál hotelu.

        Ubytováni jsme byli v hotelovém komplexu Occidental Grand Flamengo Punta Cana, který se nachází severně od letiště Punta Cana. Ubytování je v několika třípatrových budovách, které jsou sice blízko sebe, ale poskytují pocit soukromí. Takové komplexy se prostírají 50 km podél pobřeží. Součástí komplexu jsou tři bazény, diskotéka, obchody, posilovna, hřiště na tenis a basketbal. V hotelu je také pódium pro večerní zábavná představení. Jedno menší pódium bylo i na pláži. Na těchto pódiích se každý den starali o zábavu baviči (animátoři), dokázali každý večer „rozparádit“ malé děti i dospělé (kurzy salsy, merengy, tematické večery – např. zábavné soutěže, imitování zpěváků, cirkus, atd. atd.).

       

        Vzhledem k tomu, že to byl zájezd s all inclusive stravou, tak bylo jídla spousta a všude. Hlavní jídla dne (snídaně, obědy a večeře) se podávala v hlavní restauraci - La Buffeet (Restaurant Buffet).  Ke snídani (7.00 – 10.00) byly hory klasického pečiva, lívance s javorovým sirupem (čokoládou), palačinky, vajíčka, masa, sýry, teplé pudinky, toasty, čerstvě připravované přírodní džusy a spousta ovoce. K obědu (13.00 – 15.00) bývaly různé originálně upravené druhy masa a ryb, těstoviny na mnoho způsobů, brambory, pizza, přílohy z banánů, yuky, luštěniny, různě ochucená rýže, zelenina, ovoce (ananas, melouny, banány, papája, karambola…), teplé i studené zeleninové saláty, úžasné zákusky a hlavně zmrzlina (až 4 druhy!). K večeři (19.00 – 22.30) byla jídla podobná jako k obědu, dokonce se dvakrát objevilo sushi. A nechyběla ani zmrzlina. Ke každému jídlu podávají automaticky studenou vodu nebo se dá samozřejmě objednat i něco jiného k pití (limonády, teplé nápoje, pivo, k večeři víno).

        Během dne byla také možnost využití služeb Home Runu (Snack Bar), kde bylo otevřeno od 11:00 do 18:30. K jídlu zde byly například: hranolky, párky, klobásy, hamburgery, zeleninové saláty a samozřejmě nechyběly ani nápoje (teplé i studené). Všude jsou automaty na přípravu čaje nebo kávy, voda v lahvích se prostě vyzvedne buď u baru, nebo u pokojské. U pláže je zase k dispozici Beach Club (obědy od 12:00 do 16:00). Tady měli většinou totéž, co v hlavní restauraci, jen zde bylo běžné přijít v plavkách, případě si jídlo odnést na pláž.

       

        Z alkoholických nápojů byl nejčastěji nabízen rum, který je ostatně přidáván téměř do všech místních koktejlů. Nejčastěji se tam pije Cuba Libre (rum s colou). Tento nápoj nabízejí při každé příležitosti. Dále pak mají Coco Loco, Piña Colada, Caipirinha,…(další viz nápojový lístek).

        Výletů nabízejí nespočet. Ať už delegáti cestovních kanceláří nebo prodavači zájezdů přímo na hotelové pláži (nejvíce se pohybují na pláži a v hale u recepce). Osobně doporučuji druhou možnost – „plážové prodavače“, konkrétně Josého (na fotce upostřed). Vypadají sice nedůvěryhodně, ale my jsme si u Josého koupili tři zájezdy a nebyl s nimi sebemenší problém. Jen při koupi třetího zájezdu slíbil „rumovou slevu“ a tu nakonec nedodržel. Ale jinak se mu dá věřit, slevu nám dal vždycky. Zájezdy je možno platit v dolarech, eurech nebo v dominikánském pesu.

        První výlet byl na buginách (foto v galerii). Stál 70$/za buginu (max. 2 osoby) a vyjížďka trvala asi 3 hodiny. Jenom pro srovnání, některé cestovní kanceláře nabízejí zájezd za 60$/za osobu!. Sice mají buginy v lepším technickém stavu, ale mně ta naše stačila.

   

        Druhý výlet byl na ostrov Saona (foto v galerii). Výlet byl celodenní a cena byla 75$/osoba včetně oběda (náš delegát ho nabízel za 89$/osoba). Čekala nás asi 2 hodinová cesta mikrobusem do přístavu Bahahibe a poté cesta rychlým člunem na ostrov. Ještě před zastávkou na pláži nám člun zastavil kus od břehu a mohli jsme vyskákat z lodi vody a vykoupat se. Pak ještě proběhlo krmení racků z lodi a pak už 3 hodinová pohoda v ráji. Cesta zpátky byla katamaránem, kde nám podávali Cuba Libre. Tento výlet by měl absolvovat každý návštěvník Dominikánské rep., jinak nepoznal pravý Karibik.

       

        Třetí výlet byl na ostrov Catalina (foto v galerii). Zase celodenní výlet a cena byla 70$ za osobu včetně oběda. Cesta autobusem trvala zase okolo 2 hodin (do přístavu La Romana) a pak jsme pluli lodí s proskleným dnem. První zastávka byla opět mimo pláž, kde jsme mohli šnorchlovat (šnorchl i ploutve nám zapůjčili). A pak už zase 3 hodinové lenošení na pláži. Cesta zpět byla opět lodí s proskleným dnem. Zase nám cestou podávali Cuba Libre. Saona je podle mě lepší. Ale každý ostrov má něco do sebe. Samozřejmostí je i to, že se průvodci snaží klienty zabavit např. tancem, hudbou, jsou nesmírně srdeční a ochotní.

   

        Před celodenními výlety je dobré si na recepci zajistit snídaňový balíček.

        Počasí bylo po celou dobu krásné, jak taky jinak v Karibiku, moře teplé. Oproti Egyptu, kde jsme za celý pobyt neviděli ani mráček, bylo tady oblačnosti o poznání více. Dokonce i pršelo (vydatné přeháňky) a to téměř každý den. Naštěstí většinou k ránu a večer. Ale i když sprchlo přes den, tak za hodinu to ani nebylo poznat. Taky Dominikánská republika není poušť jako Egypt, ale tropy. Není zde však vlhké vedro, počasí je velmi příjemné, občas vítr.

       

        Personál hotelu byl naprosto úžasný. Všichni usměvaví a veselí. Každý s úsměvem zdravil typickým Hola, ať už to byly pokojské, číšníci v restauraci nebo kdokoliv jiný. Většina obyvatel, personál nevyjímaje, také ráda tančí a zpívá. Kdekoliv a kdykoliv, při práci, rozdávají štěstí a pohodu. Na obou výletech na ostrovy tančily a zpívaly obě posádky lodí. Cestou z ostrova Saona se dokonce odvázal i náš průvodce. V hotelu se několikrát za pobyt konala malá setkání s personálem (manager cocktails), drinkem, tancem, možností výhry drobných cen (velký potlesk tam míval samozřejmě šéfkuchař). Všichni zaměstnanci se velmi úspěšně snaží v každém hostu vzbudit dojem, že je velmi vítaným členem jejich srdečné rodiny, každý se zde cítí jako doma.

       

        Zajímavé bylo, když jsme jednoho dne rozhodli opustit brány hotelu a vydali jsme se do nedalekých obchodů (stánků). Tento den byly přeháňky i přes den a jedna taková nás překvapila těsně za bránou areálu. Když jsme se přiblížili k obchodům, prodejci na nás hned pokřikovali, ať jdeme k nim. Jedni neváhali a přiběhli k nám s malovaným obrazem, který normálně prodávají a dali nám ho nad hlavy jako „deštník“ (obraz byl naštěstí voděodolný). Tím nás bohužel lapili do „pasti“ a museli jsme navštívit jejich obchod. Podlehli jsme a koupili jsme si alespoň dominikánskou kávu, malé dřevěné želvičky a vonné svíčky v kokosových skořápkách. Samozřejmostí je smlouvání. Nejprve nabídnou nějakou cenu, a buďto ji přijmete nebo udáte jinou. Nesmlouvá se akorát v obchodech, které jsou v areálu hotelu. Tam mají většinou u zboží cenovky a tak není potřeba se o ceně hádat.

        Většiny místních i pracovníků očekává bakšiš. Bývá zvykem, že se něco nechává pokojské, není to povinné, nebo někteří dávali peníze i barmanům. Na obou výletech se zase vybírali peníze na kapitána. Ale není to jako v Egyptě, kde každý natahoval ruku (pomalu i za pozdrav), tady ruce nenatahají, ale za každý dolar jsou samozřejmě rádi. A o tom jak někteří píšou, že museli dát na recepci 20 $, aby měli lepší pokoj, tak to je podle mě zbytečnost.

       Jako suvenýry se asi nejčastěji vozí rum zdejší výroby. Koupit se dá všude, v hotelu, v každém krámku se suvenýry i na letišti. Ceny jsou různé podle druhu a kvality rumu, většinou se pohybují od 10$ až po 30$ za lahev. Na letišti jsme koupili hnědý rum za 10$ (350 ml) a 30$ (700 ml). Bílý rum býva o poznání levnější (jak jsem taky někde četl, tak o něm někdo naspal, že ho barmani používají pouze na umývání barového pultu... což samozřejmě není pravda, ale hnědý je kvalitnější).

       

        Ráno na Štědrý den jsme se ještě zašli vykoupat do moře. Tento den byla bohužel pořád zatažená obloha a přeháňky. Z hotelu jsme se museli odhlásit do 11:00 a letadlo letělo až v 18:55. Po odhlášení nám naštěstí nechali na rukou pásky označující hosty hotelu, takže jsme si ještě mohli zajít na oběd.

        Vzhledem k tomu, že byly přeháňky (a tím i docela dusno), tak většina hostů byla v hale hotelu, kde probíhala zábava a soutěže, které se jinak pořádají na pláži. Ještě jsme ochutnali vánoční sangrii a pak jsme odjeli na letiště.

        Let probíhal stejně jako sem, jenom s tím rozdílem, že se letělo přes noc. Takže nám stewardky daly jídlo a lahev vody, abychom "neotravovali", pustily filmy, zhasly nám a potom šly spát. V Lipsku jsme přistáli v 4:21 dominikánského času (9:21 středoevropského) a při -2˚C (v Punta Cana při odletu 22˚C).

        Bohužel 13 dní dovolené uteklo jak voda. Vydržel bych tam třeba měsíc, dva, tři... Každý den poslouchat "Čokoládu" (viz. videa) a užívat si sluníčka, tepla a přijemných lidí. Ještě jednu velkou výhodu měla tato dovolená a to, že jsme vyhnuli vánočnímu šílenství u nás doma v Česku, přeplněných obchodů a stresů ze shánění dárků.

       

Více fotografií naleznete v galerii, život mimo hotel..., výlet na buginách, ostrov Saona, ostrov Catalina, hotelové jídlo

Mapa areálu hotelu Occidental Grand Flamenco (*.jpg 209 kB)
Mapa hotelů v Bavaro (*.jpg 180 kB)
Ceny zájezdů od delegáta (Caribbean Nexus Tours) (*.jpg 244 kB)
Info k all inclusiv + otevírací doby restaurací (*.jpg 461 kB)
Rozvrh Fun Clubu (Co? Kdy? Kde? V kolik?) (*.jpg 521 kB)
Vstupní formulář pro udělení víza v DR (*.jpg 92 kB)

Další užitečné odkazy:

• www.orbion.cz (informace o Dominikánské republice)
• www.dominikanska.cz (informace o Dominikánské republice)
• www.dominikanskarepublika.org (informace o Dominikánské republice)

.:: VLAJKA DR ::.