Malajsie – Penang

(10. - 18.2.2010)

        Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii, rozkládající se na jihu Malajského poloostrova a na severu ostrova Borneo. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. V Malajsii žije přes 27 miliónů obyvatel, převážně Malajci (50%), Číňané (30%), Indové (9%) a další domorodé národy. Úředním jazykem je malajština a silné zastoupení tady má i angličtina.

        V Malajsii je oproti Praze +7 hodin a platí se zde malajsijským ringgitem (MYR nebo RM). Kurz v době našeho pobytu byl asi 1 RM = 5,60 Kč. V Malajsii jezdí vlevo a používají tady jiný typ elektrických zásuvek než v Evropě.

        Penang je malý ostrov o rozloze 300 km čtverečních na severozápadním pobřeží Malajsie v průlivu Malacca. Na ostrově žije přes 1,5 miliónu obyvatel. Hlavním městem je Georgetown. Z národností jsou zde nejvíce zastoupeny etničtí Číňané (41,8 %), Malajci (40,3 %) a etničtí Indové (10,8 %). Penang je s pevninou spojen 13,5 kilometru dlouhým mostem – Penang Bridge. Most je jedním z nejdelších v Malajsii. Jeho stavba byla dokončena v roce 1985. Nejvyšším bodem ostrova je Penang Hill (830 m n. m.). Jižní část ostrova je hodně průmyslová. Své továrny tu mají například společnosti Dell, Intel, AMD, Hitachi, Osram, Bosch, Seagate atd.

        Cestopis z této dovolené je pro přehlednost rozdělen do několika kategorií.

1. Cesta do Penangu
2. Ubytování - hotel Paradise Sandy Beach Resort
3. Gastronomie
4. Doprava v Penangu
5. Počasí
6. Navštívená místa (památky)
7. Orientační ceny v Penangu
8. Čínský Nový rok
9. Cesta z Penangu zpět do České republiky

        Z naší předchozí destinace (vietnamského Ho Chi Minhu) jsme letěli do Kuala Lumpur, kde jsme přespali opět na letišti v hotelu Tune a druhý den jsme letěli do Penangu. Cena za noc v hotelu Tune pro jednu osobu byla 105,93 RM (asi 593 Kč). Cena za noc je včetně snídaně (6 RM = asi 34 Kč), ručníku (5 RM = asi 28 Kč) a klimatizace na 24 hodin (20 RM = 112 Kč). Do hotelu Tune jezdí z letiště za 1 RM za osobu mikrobus.

        Druhý den na letišti vše proběhlo bez problémů a tak jsme v 13:49 opustili letiště v Airbusu A320-200 (reg. 9M-AFZ) spol. AirAsia. Na letišti v Penangu jsme přistáli v 14:21 (32°C). Cena zpáteční letenky včetně všech poplatků a objednaného jídla byla 186,25 RM (1022,50 Kč). Na letišti v Penangu už na nás čekal objednaný taxi, který nás odvezl do hotelu Paradise Sandy Beach Resort. Cesta trvala necelých 45 minut a pevná cena za taxi byla 85 RM (asi 476 Kč). Upovídaný taxikář nám nabídl, že dělá projížďky po ostrově po všech důležitých památkách, nebo si zákazník může navolit cestu sám. Za tuto službu si účtuje pevnou cenu 45 RM za hodinu (asi 252 Kč).

   

        Hotel Paradise Sandy Beach Resort je na severu ostrova Penang. Cena za noc včetně snídaně byla pro jednu osobu 144 RM (asi 839 Kč). My jsme měli pokoj rozdělený na dvě velké místnosti, ložnici a obývací pokoj s kuchyňským koutem. V každé místnosti byly balkony, ze kterých byl výhled na moře a v obou místnostech byla samozřejmě i klimatizace. V kuchyni byla lednice a rychlovarná konvice s čajem a kávou zdarma, v obývacím pokoji byla televize.

   

        Hotel je přímo na pláži, kde jsou k dispozici zdarma hotelová lehátka. Bohužel moře bylo sice nejteplejší, co jsem kdy zažil, ale zároveň také nejšpinavější. Nebylo špinavé od odpadků, ale zakalené pískem a blátem. Také na dně byla spousta kamenů (občas i skla) a cihel. Vypadalo to, jako kdyby se v okolí zboural nějaký dům a suť se navozila do moře. Zase nechci, aby to vypadalo, že v moři nic jiného nebylo, ale prostě občas člověk v moři zakopl na dně o cihlu nebo kámen. Prostě takhle si „perlu orientu“ nepřestavuji, jak jednou někdo tento ostrov nazval. V moři se můžou vyskytovat žahavé medúzy, které se sem tam opravdu objevily.

        Alternativou moři byl hotelový venkovní bazén. I ten měl svůj mínus. K večeru byl totiž hodně zaplněný Indy, kteří moc nepoužívají ke koupání plavky. Někteří z nich se koupou v tom, v čem přišli, takže není nic neobvyklého, když vidíte osobu koupající se v triku, kraťasech (ne koupacích) anebo dokonce se jedna holka koupala v sukni, muslimky v kompletním hábitu včetně šátku.

        V hotelu je restaurace u pláže, minimarket, kadeřnictví, krejčovství (šaty nebo oblek ušijí bez zkoušky za 2 – 3 dny a za 4 – 5000 Kč) a zlatnictví. Minimarket v hotelu je docela drahý. Levněji nakoupíte v marketu přes ulici, nebo když půjdete z hotelu doprava po silnici, tak tam jsou tři obchůdky s potravinami (7eleven) a jedna drogerie.

       

        Základem jídelníčku v Malajsii je samozřejmě rýže. Nejčastěji je podávaná s rybami, ale i s kuřecím a vepřovým masem. Druhým nejčastějším pokrmem jsou nudle. Existuje mnoho druhů, z nichž nejznámější jsou Bi Hoon (rýžové nudle), Kuay Teow (průsvitné široké nudle z rýže) a Mee (žluté nudle). Některá jídla mohou být dost pálivá (ostrá). Cenově jsou všechna jídla levnější než u nás v ČR. Dokonce je tady jídlo o polovinu levnější než v Kuala Lumpur, takže se dá sehnat i za 3,80 RM (asi 21 Kč).

        My jsme na večeře chodili víceméně pouze do restaurace Oasis, která je přímo naproti hotelu Paradise Sandy Beach Resort a otevírá až v 19:00. Menší, ale dostačující porce tady stála 3,80 RM (asi 21 Kč) a větší okolo 7,50 RM (asi 42 Kč), nápoje (džusy) byly za 3,50 RM (asi 20 Kč). Toto jsou ceny za místní jídla (smažené nudle s masem), jídla evropského typu byly za 10 RM a více. Obsluhující nám vždy s účtenkou přinesla bonbóny jako dárek. Na obědy je možnost chodit do restaurace u minimarketu, kde jídla stojí okolo 5,50 RM.

       

        V Penangu je nejlepší cestovat autobusem nebo taxíkem. Zastávka autobusu je 50 resp. 100 metrů před hotelem Paradise Sandy Beach Resort. Od hotelu jezdí autobus č. 101. Jedna jízda stojí 1,40 RM (asi 8 Kč). Nevím, podle čeho cenu určují, ale my jsme vždy platili 1,40 RM. Peníze se v autobusu vhazují do strojku, takže řidiči nevracejí. Pokud budete mít víc, tak holt víc zaplatíte.

        V Penangu jezdí ještě jeden autobus, také s označením č. 101, ale je to „falešná“ stojednička. Vypadá to jako kdyby si parta lidí tmavé pleti koupila vlastní autobus, hodně starý autobus. Ten přijede před příjezdem normálního autobusu a sebere mu cestující. Jezdí za 1 RM (asi 5,60 Kč). Není se ale čeho bát, my jsme s ním jeli dvakrát a bez problémů.

        Co mě také překvapilo, bylo to, že autobus jezdí i s cestujícími k benzínové pumpě natankovat. A ještě při tankování nevypíná motor. Prostě Asie má vždy čím překvapit.

        A co se cestování taxi týče, jsou samozřejmě dražší než autobus, ale pořád levnější než kdekoliv jinde v Evropě. Když jsme autobusem dojeli na kraj Georgetownu, stálo nás to 1,40 RM/os. a taxikář potom říkal, že by nás zpátky odvezl za 10 RM. Samozřejmě s taxametrem by to bylo asi levnější.

        V Penangu je tropické podnebí. Nejvíce dešťových srážek spadne od dubna do listopadu (nejvíce srážek je v září a říjnu). Nejvyšší roční průměrné teploty jsou 31,2 °C a nejnižší průměrné roční teploty jsou 23,5 °C (nejvyšší teploty jsou od ledna do dubna). Nejvyšší zaznamenaná teplota byla 37 °C (leden a duben) a nejnižší teplota byla 18 °C (listopad). Moře v Penangu je opravdu teplé, takže moc neosvěží.

        Jak už jsem psal výše, tak jsme na prohlídku ostrova měli pronajatý taxík spol. Pan Island Holidays. Taxikář si účtoval 45 RM za hodinu (asi 252 Kč) a zároveň byl naším velmi ochotným průvodcem. Taxikář má svoji trasu, nebo když jsme mu řekli, co chceme vidět, tak nás tam odvezl. Bohužel jsme museli absolvovat dvě nepovinně povinné zastávky. Jedna byla ve výrobně batiky a druhá ve výrobně šperků. Obě byly ale stejné. Nejdříve nám řekli krátký výklad a pak samozřejmě chtěli, abychom jsme si něco z jejich výrobků koupili.

        Výlet po ostrově trval 6,5 hodiny a viděli jsme vše, co jsme vidět chtěli - až na Penang Hill. Během výletu nám totiž jedna paní lehce nabourala v zácpě náš taxík. Sama si promáčkla dveře u řidiče a taxíku prasknul přední blinkr. A od té doby byl taxikář samý telefon a pořád něco řešil, takže nám vlastně návštěvu Penang Hill rozmluvil, že by to zabralo ještě min. 2 hodiny. Určitě jenom spěchal dořešit nehodu.

Co jsme tedy všechno viděli:

Rybářská vesnice – typické rybářské domky postavené na kůlech na vodě.

       

Kuan Yin Temple – ulice Jalan Masjid Kapitan Keling. Vstup zdarma. Nejstarší buddhistický chrám v Penangu. Jeho historie sahá až do roku 1800. Chrám je plný hořících svíček a vonných tyčinek. Před chrámem hoří vonné tyčinky až 2 metry vysoké, které mají v průměru i několik centimetrů. Uvnitř chrámu jsou také dvě pece, ve kterých věřící pálí přáníčka a peníze (nepravé, pouze pro tento účel).

   

Kostel sv. Jiří (St. George´s Church) – ulice Jalan Masjid Kapitan Keling. Je hned vedle chrámu Kuan Yin Temple. Kostel sv. Jiří je nejstarší anglikánský kostel v jihovýchodní Asii. Kostel byl postaven v roce 1816. Během války byl kompletně vyrabován. Lavice, kazatelna a varhany musely být nahrazeny. Bohoslužby jsou v neděli od 8:30 do 10:30 v přízemí a nedělní škola je od 8:30 v prvním patře.

Prodejna čokolády – toto byla víceméně také jedna z nepovinně povinných zastávek, protože kdo by jezdil na výlet do prodejny čokolády. Hned u vstupu se nás ujala jedna z prodavaček a pak už jsme šli do víru čokolád. V prodejně je nespočet různých druhů a příchutí čokolád. Čokolády tam nejsou nijak levné. Ovocné (kiwi, ananas, třešně,…), tmavé, bílé, hořké, mléčné, pálivé (chilli), chipsy máčené v čokoládě, čokoláda s příchutí tiramisu, s příchutí kávy, expressa, máty a další. Místní specialitou, kterou milují místní děti je čokoláda s příchutí ovoce Durian. Durian je ovoce, které prý neskutečné zapáchá, osobně jsem ho necítil, takže nemůžu posoudit. Čokoládu jsme si koupili a až doma jsme zjistili, že jsou to vlastně karamelové bonbony, které neměli ani nijak zvláštní příchuť.

   

Chrám Chaiyamangalaram – ulice Jalan Kelawai a Lorong Burma. Vstup je zdarma. V tomto buddhistickém chrámu není dovoleno chodit v obuvi. V chrámu je 33 metrů dlouhá socha ležícího Buddhy (14. nejdelší na světě). V chrámu jsou také sochy Buddhů s vyobrazením čínského znamení zvěrokruhu a socha smějícího se Buddhy. Říká se, že když se mu pohladí břicho, tak to přináší bohatství, štěstí a prosperitu.

   

Khoo Kongsi – ulice Lebuch Cannon. Platí se vstup 5 RM. Khoo Kongsi je rezidence čínských boháčů. Takových paláců je v Penangu více, ale Khoo Kongsi je označován za nejkrásnější v Penangu. Součástí tohoto komplexu je i divadelní jeviště, které je stejně krásně zdobené jako hlavní budova. U jednoho ze vchodů je obchod se suvenýry a nápoji.

   

Hadí chrám (Snake Temple) – ulice Jalan Sultan Azlan Shah, vedle letiště. Vstup je zdarma. Chrám byl postaven okolo roku 1850. Údajně je chrám přeplněný jedovatými hady, ale já jsem jich viděl pouze 6. A jestli byly jedovatí jsem nezkoušel. Hadi jsou prý omámení kouřem z kadidla a vonných tyčinek. U chrámu jsou obchody se suvenýry a občerstvením.

   

Kek Lok Si Temple – ulice Jalan Balik Palau. Platí se vstupné 2 RM. Největší buddhistický chrám v jihovýchodní Asii. Stavba chrámu začala již v roce 1890. Součástí chrámu je kromě několika budov i sedmipatrová pagoda a 30,2 metrů vysoká bronzová socha Kuan Yin (bohyně milosrdenství). K soše Kaun Yin se dá jít pěšky, lanovkou nebo autem. Lanovka stojí 4 RM (asi 22 Kč) za osobu a za vjetí autem se platí 2 RM (asi 11 Kč). Na pagodu vedou pouze schody, takže v místním vedru je to docela extrémní výstup. Je z ní ale krásný výhled na Georgetown a moře. Vzhledem k tomu, že jsme byli v chrámu den před oslavami Nového čínského roku, byl chrám celý ozdobený stovkami žlutých a červených papírových luceren.

       

Penang Bridge – jediný most, který spojuje ostrov s pevninou. Byl otevřen v roce 1985 a je dlouhý 13,5 kilometru a má 6 jízdních pruhů. Je nejdelším mostem v Malajsii. Nejvyšší bod mostu je ve výšce 101,5 metru nad vodou a vozovka je ve výšce 33 metrů nad vodou. Za přejezd mostu z pevniny na ostrov se platí mýtné od 1,40 RM (motocykl) do 75 RM (nákladní auto s pěti a více nápravami). Za přejezd běžného automobilu se platí 7 RM (asi 39 Kč).

Noční trh (Night Market) – koná se v části ostrova Batu Ferringhi, asi 10 minut jízdy autobusem č. 101 od hotelu Paradise Sandy Beach Resort (když máte hotel za zády, tak je to směrem doprava). Night Market je normální večerní tržiště se stánky postavenými kolem silnice. Prodávají tady oblečení, suvenýry, hodinky, občerstvení atd. Pro návrat z trhu jsme si „stopli“ první projíždějící autobus, který nám normálně zastavil a vzal nás, i když jsme nebyli na zastávce.

        V Malajsii je oproti České republice hodně levno, jídlo v restauraci se tady dá pořídit již od 3,80 (asi 22 Kč). Ani v obchodech se ceny moc neliší od cen v ČR. Jiné je to, ale u dovozového zboží, které může být dražší. Cena za taxi je až směšná oproti taxislužbám v našem hlavním městě.

Příklady cen (ceny jsou uvedeny v malajských ringgitech):

Název zboží	Cena	Místo nákupu
Večeře (smažené nudle)	3,80 RM	Restaurace Oasis
Nápoj (džus zelené mango)	3,50 RM	Restaurace Oasis
Zmrzlina	3,50 RM	Restaurace Oasis
Zmrzlina – Magnum	4 RM	Minimarket před hotelem Sandy Beach
Oběd (smažené nudle)	5,50 RM	Restaurace u minimarketu
Vanilková Coca-Cola 1,5 litru	3,19 RM	Nákupní centrum v Georgetown
Ledový čaj lipton (broskev) 1,5 litru	3,39 RM	Nákupní centrum v Georgetown
Oběd (nudle – Frie Mee Hoon)	6,50 RM	Letiště Kuala Lumpur (LCCT)
Cheesburger	3,95 RM	Mc Donald´s (letiště Kuala Lumpur)

        V Penangu jsme měli možnost oslavit druhý letošní Nový rok, tentokrát čínský. Datum čínského nového roku je pohyblivé a kolísá mezi 21. lednem a 20. únorem. Je určeno astronomicky – nový rok nastává s druhým novým měsícem po zimním slunovratu (třetím, obsahuje-li končící rok vložený třináctý měsíc). Nám Nový rok vyšel na 14. ledna, to znamená, že ohňostroje byly v noci ze 13. na 14. ledna. Vzhledem k tomu, že v Penangu je 41,8 % obyvatel čínské národnosti, jsem očekával velkolepé ohňostroje. Ale v okolí našeho hotelu byl relativně klid, jeden větší ohňostroj byl přímo před našimi okny a sem tam bouchaly menší ohňostroje. Škoda. U nás bývají na Silvestra mnohem větší ohňostroje.

        Barvou oslav čínského Nového roku je červená, která symbolizuje štěstí a radost. Jako dary se dávají červené obálky s peněžní hotovostí. Dveře a okna se během oslav zdobí různými motivy z papíru v červené barvě. A všude se zavěšují tradiční červené čínské papírové lucerny, které se rozsvítí patnáctý den oslav. Červená barva je například přísně zakázaná na pohřbech.

        Je zvykem, že každá rodina důkladně vyčistí dům od špatných věcí a udělá tím snadnou cestu pro vstup štěstí. V předvečer čínského Nového roku je slavnostní rodinná večeře. Podávají se různé druhy masa jako vepřové, kachny, kuřecí a sladké pochoutky. A večer po půlnoci se pouští ohňostroje.

        Během čínského Nového roku doprovází oslavy Lví tanec. Tento tanec je doprovázen hudebníky, kteří hlasitě tlučou do bubnů a činelů. Lví tanec je rozdělen do tří stylů (my jsme měli možnost v hotelu vidět čínský jižní tanec):

Čínský severní tanec byl používán jako zábava pro císařský dvůr. Kostým lva je obvykle červené, oranžové a žluté barvy se zlatou hlavou.

Čínský jižní tanec je symbolický. Provádí se jako obřad na vyhnání zlých duchů a přivolání štěstí a bohatství. Kostým lva je různě pestrobarevný a má odlišnou hlavu s velkýma očima, zrcadlem na čele a jedním rohem ve středu hlavy.

Tchajwanský tanec integruje s bojovým uměním. Oproti čínským tancům má jiné taneční kroky, hudbu i vzhled kostýmu.

        Tyto tance jsou často zaměňovány s dračím tancem. Při Lvím tanci jsou dva muži převlečení v kostýmu lva, kdežto u dračího může být účinkujících deset i více.

        Cestování po Asii uteklo jako voda a po 18 dnech nás čekal návrat domů. Z hotelu v Penangu jsme odjeli objednaným taxi za 85 RM (asi 476,-) na letiště. Letadlo spol. AirAsia zpoždění nemělo a tak jsme v 8:30 opustili v Airbusu A320-200 (reg. 9M-AHF) letiště v Penangu. V Kuala Lumpur jsme přistáli v 9:10. Do odletu do Londýna nám zbývalo dlouhých 7 hodin. Na letišti jsme si v jídelně koupili oběd (smažené nudle Fried Mee Hoon) za 6,50 RM.

       

        Těsně před vstupem do letadla byla ještě jedna kontrola. Čtyři muži (asi agenti) kontrolovali každému cestujícímu pas, jestli není falešný. Nevím, koho hledali, ale když se dozvěděli, že jsme z České republiky, tak nás moc nezdržovali, ani se nevyptávali a pustili nás. Do Londýna jsme tedy díky této kontrole odletěli s půl hodinový zpožděním v 16:10, Airbusem A340-300 (reg. 9M-XAB) spol. AirAsia. Cesta probíhala úplně stejně, jako když jsme letěli sem. To znamená, že nám dali najíst a šlo se spát. Abych to upřesnil, jídlo nedávají běžně k ceně letenky, ale musíte si ho objednat předem na internetu nebo zakoupit až během letu u stevardů. Opět byla i možnost objednat si přenosnou televizi za 30 RM (asi 177 Kč) nebo 10 USD, protože toto letadlo není vybaveno televizemi. Co mě také překvapilo, bylo to, že občerstvení během tohoto letu bylo o něco dražší než na letech po Asii. Takže například půl litr ledového čaje stál 6 RM (asi 34 Kč) místo 5 RM (28 Kč). Ale pořád je to „směšná“ cena oproti jiným leteckým společnostem, kde může stát přes 50 Kč.

        V Londýně na letišti Stansted jsme přistáli po neuvěřitelných 14 hodinách (bez 6 minut) letu v 6:04 malajského času (22:04 londýnského času). V Londýně jsme měli objednaný hotel Hilton, který je nedaleko letiště. K hotelu jezdí z letiště v každou celou a v půl ze stanice č. 6 hotelový autobus za 2 £/osoba. Po téměř třech týdnech v Asii jsem byl z této částky mírně v šoku. Hotelový autobus by měl podle mě jezdit zadarmo nebo za minimální cenu. Noc pro jednu osobu bez snídaně stála 57 £ (asi 1681 Kč). Na pokoji byla zdarma káva nebo čaj, nechyběla televize, klimatizace a rádio.

   

        Druhý den ráno jsme opět odjeli na letiště, kde jsme si v supermarketu SPAR dali snídani. Prodávají tam čaj za 1,09 £ a horkou čokoládu za 1,29 £. Ještě měli akci, když si člověk koupil sendvič (bagetu) + nápoj (Pepsi 500 ml nebo jiné) + tyčinka (Snickers atd.) nebo malé chipsy zaplatil za všechno 2,79 £. Takže mě snídaně včetně čokolády vyšla na 4,08 £ (126,64 Kč).

        Bezpečnostní kontrolou jsem konečně na tomto letišti prošel bez problémů. Při první návštěvě tohoto letiště jsem v batohu zapomněl vodu a podruhé to bylo při tomto výletu do Asie. To mi prohrabali celý batoh, aniž by něco našli. Asi se chtěli kouknout, co si vezu do Asie.

        Poslední let naštěstí žádné zpoždění neměl a tak jsme v 14:16 odletěli z Londýna. Letěli jsme Airbusem A319-100 (reg. G-EZDM) spol. EasyJet. V Praze jsme přistáli v 15:46 (16:46 našeho času). Cena jednosměrné letenky byla včetně všech poplatků 37 £ (asi 1091,50 Kč). A tím jsme udělali definitivní tečku za velmi vydařeným výletem v Asii.

   

Více fotografií naleznete v galerii

Mapa ostrova Penang (*.jpg 252 kB)
1. mapa města Georgetown (*.jpg 524 kB)
2. mapa města Georgetown (*.jpg 448 kB)

Další užitečné odkazy:

• exotika.orbion.cz (další informace o Penangu a Malajsii)
• www.malajsie-dovolena.cz (další informace o Penangu)
• www.malajsie-info.cz (další informace o Penangu)

.:: VLAJKA MALAJSIE ::.