Čína - Peking

(21. - 30.10.2011)

1. Ulice Wangfujing a noční trh
2. Velká čínská zeď
3. Náměstí Nebeského klidu (Tian´anmen)
4. Maovo mauzoleum
5. Zakázané město
6. Jingshan park
7. Chrám nebes
8. Letní palác
9. Pekingská ZOO
10. Bubnová a Zvonová věž
11. Hutongy
12. Olympijský park
13. Televizní věž CCTV (Central TV Tower)
14. Zhong Shan Park

Ulice Wangfujing a noční trh – stanice metra Wangfujing (červená linka č. 1). Wangfujing je hlavní nákupní ulice Pekingu se spoustou obchodních domů a velkých nákupních center. V ulici nechybí ani restaurace, ať už místní čínské nebo celosvětové, jako jsou McDonald´s a KFC. Vedle jedné banky je vstup do obchodního centra, součástí kterého je spodní patro s desítkami restaurací.

       

Půjdete-li ulicí Wangfujing od stanice metra Wangfujing směrem na sever, narazíte v ulici Donghuamen na noční trh. Trh nemůžete minout. Trh tvoří dlouhá řada stánků s typickými čínskými červenými lucernami. Na trhu si můžete vybrat ze spousty tradičních čínských pochoutek anebo různých dobrot na špejli, jako jsou štíři, chobotnice, různé druhy masa nebo larvy.

   

U ulice Wangfujing je také tržnice, kde koupíte jak jídlo, tak i suvenýry, oblečení, hračky, kufry a spoustu dalšího. Samozřejmostí je všude smlouvání (mimo jídla).

Pokud půjdete ulicí Wangfujing ještě více na sever, narazíte po pravé straně na kostel sv. Josefa. Před kostelem večer pravidelně tancují místní obyvatelé. Hromadné tancování je v Číně hodně oblíbené. Podívaná na kostel je samozřejmě nejhezčí večer, kdy je kostel krásně nasvícený.

   

Velká čínská zeď – její celková délka se různí. Někde uvádí délku 3200 kilometrů, jinde přes 5000 kilometrů a na Wikipedia 8851 kilometrů. Nic ale na tom nemění, že je zeď impozantní stavba a jako jediná stavba je vidět z vesmíru. Její stavba jako jeden celek začala již v roce 221 před Kristem za vlády císaře Qin Shihuangdiho. Do té doby se jednalo pouze o řadu nesourodých zemních valů navršených mezi jednotlivými státy. Nejproduktivnějšími staviteli byla dynastie Ming v letech 1368 – 1644, která dala zdi nynější podobu. Dnes je zeď postupně obnovována a rekonstruována, protože větší část zdi je rozpadlá a veřejnosti nepřístupná.

Z Pekingu je možné navštívit Velkou čínskou zeď na několika různých místech. Například: Jiayuguan, Badaling a Juyongguan, Mutianyu a Huanghuacheng, Simatai, Shanhaiguan. My jsme zvolili Badaling, který je Pekingu nejblíže (asi 70 kilometrů severozápadně). Proto je také Badaling turisty nejoblíbenějším místem. Do Badalingu jsme jeli vlakem z pekingského Severního nádraží. Na Severní nádraží se dá dojet metrem (stanice Xizhimen, tmavě modrá linka č. 2). Jednosměrná jízdenka vlakem pro jednu osobu stojí do Badalingu 6 RMB (asi 17 Kč). Doporučuji přijít na vlak o něco dříve před odjezdem, abyste si zabrali místo na sezení, jinak je možné, že budete celou cestu stát, jako se to stalo nám. Cesta vlakem trvala 1 hodinu a 19 minut. Z vlakového nádraží se musí jít ještě asi 800 metrů pěšky. Pro ty, co nechtějí nebo nemůžou vyjít Velkou čínskou zeď, je zde k dispozici lanová dráha, která jezdí téměř na nejvyšší bod čínské zdi v Badalingu. Na lanovou dráhu se jde přes barevnou vstupní bránu, vstup pro pěší je dál pořád rovně.

       

Jedna jízda lanovkou stojí dospělou osobu 60 RMB (asi 168 Kč) a zpáteční stojí 80 RMB (asi 225 Kč). Děti do výšky 1,2 metru mají vstup na lanovku zdarma. Lanovka jezdí v sezóně od 8:00 do 16:30 hodin a mimo sezónu od 8:30 do 16:00 hodin. Vstupné na zeď je pro dospělou osobu 45 RMB (asi 126 Kč) a lidé na 60 let a studenti platí 25 RMB (asi 70 Kč). Děti do výšky 1,2 metru mají vstup zdarma.

       

Na Velkou čínskou zeď doporučuji si vzít pevnou obuv (ne klouzavou nebo s podpatky). Některé úseky na zdi jsou opravdu velmi strmé a kluzké. Po stranách zdi je zábradlí, takže je čeho se přidržovat. My jsme na zeď vyjeli lanovkou a potom jsme šli dolů pěšky a i tak to bylo docela fyzicky náročné. Od lanovky jsme vyšli na nejvyšší bod zdi v Badalingu a odtud jsme pokračovali dolů směrem od lanovky, což byla docela chyba, jak se později ukázalo. Když jsme touto cestou sešli až dolů k východu, zjistili jsme, že jsme na opačné straně kopce, než jezdí lanovka a vlak do Pekingu. U tohoto východu je spousta obchodů se suvenýry a také s občerstvením. Jsou zde i výběhy s černými medvědy, u kterých jsou připraveny misky s jablky pro medvědy, ale neházejte jim je, protože k vám hned přiběhne pán a bude za to chtít 1 RMB. Někteří dokonce říkají 1 RMB za kousek jablka. O kus dál od výběhu s medvědy jsme si dali v jídelně pozdní oběd za 15 RMB (asi 42 Kč).

Pak už jsme začali lehce panikařit, protože jsme nevěděli, jak se dostaneme zpátky k vlaku. Mysleli jsme si, že to půjde pěšky, tak jsme vyrazili dolů po silnici. Cestou jsme se zeptali místních, jestli tahle silnice vede k vlaku a přestože moc nerozuměli, tvrdili, že ano. Samozřejmě, že nemluvili pravdu. Vraceli jsme se tedy zpátky a cestou nám zastavilo auto, že nás za 200 RMB (asi 560 Kč) odveze k vlaku! Jenže nás bylo hodně a potřebovali bychom 2 auta. Snažili jsme se ho odbýt a najít jinou možnost, jenomže jsme nevěděli kudy jít a autobusy už také žádné nejezdily. Nakonec nás po asi 15 minutách neustálého přemlouvání přemluvil a domluvili jsme se na ceně za 40 RMB (asi 112 Kč) za auto. Nakonec se to ukázalo jako dobrý nápad, protože autem jsme jeli na nádraží pár kilometrů, protože jsme museli objíždět hory. Až doma jsem zjistil na Google mapách, že se dá jít opravdu pešky, ale musí se někde za medvědy uhnout doprava a pak pokračovat po silnici.

       

Vlakem jsme z Badalingu odjeli v 17:35 a do Pekingu jsme přijeli v 19:05. Na zpáteční cestě jsme si i konečně sedli. Sedačky mají ve vlaku velmi pohodlné, široké a s velkým místem pro nohy. U Severního vlakového nádraží je u vstupu do stanice metra Xizhimen (tmavě modrá linka č. 2) velké nákupní centrum, kde jsme si nakoupili nějaké jídlo.

Náměstí Nebeského klidu (Tian´anmen) – stanice metra Tian´anmen East (červená linka č. 1). Náměstí nebeského klidu je s rozměry 880 metrů na délku a 500 metrů na šířku (44 hektarů), největším náměstím na světě. Rozlohu má jako celý Vatikán. Na náměstí se vejde až milion lidí a konaly se zde všechny významné události včetně studentské demonstrace v roce 1989. Náměstí bylo postaveno v roce 1651 a svou nynější podobu dostalo v roce 1950. Při vstupu na námětí musíte projít bezpečnostní kontrolou. A někdy si musíte nechat projet tašky skrz rentgen. Ničeho se nelekejte, takováto opatření mají Číňané všude. Památky a významné budovy jsou nasvícené asi pouze do 21:30, protože po tomto čase byly již zhasnuty.

Nejznámější z celého náměstí je na jeho severní straně Brána Nebeského klidu (vstupní brána do Zakázaného města) s velkým portrétem Mao Ce-Tunga (Mao Zedong). Z této brány vyhlásil Mao 1.10.1949 založení Čínské lidové republiky. Když se postavíte zády k Bráně Nebeského klidu, uvidíte před sebou vysoký stožár se státní vlajkou. Tato vlajka je každý den za úsvitu vytažena a za soumraku zase spuštěna. V jednom průvodci psali, že stažení vlajky probíhá s doprovodem státní hymny, ale hymna hraje při vytahování vlajky. My jsme byli na jejím spouštění a žádnou hymnu nehráli. Celý ceremoniál stažení vlajky trvá asi hodinu.

       

Za stožárem s vlajkou se tyčí do výšky 38 metrů od roku 1958 žulový Pomník lidových hrdinů. Za pomníkem se nachází Maovo mauzoleum (o mauzoleu níže), kde je uloženo nabalzamované tělo Mao Ce-Tunga. Napravo od pomníku je Velká síň lidu. Rozlehlé auditorium a společenské sály, které jsou část dne přístupné (my jsme uvnitř nebyli). A velká budova nalevo od pomníku je budova Čínského národního muzea. Postavena byla v roce 1959 a původně zde bylo Muzeum čínských dějin a Muzeum čínské revoluce (dnes jsou sloučená).

   

Za mauzoleem stojí věž Qianmen (Zhengyangmen) neboli Přední brána. Spolu se Šípovou věží (Jianlou), která je hned za Qianmen, tvořila dvojitou bránu tehdejších vnitřních městských hradeb. Věž Qianmen je vysoká 40 metrů a dnes v ní působí Muzeum dějin Pekingu. Šípová věž je vysoká 38 metrů a postavená byla v roce 1439. Je v ní 94 oken, ze kterých stříleli lučištníci. Tato věž je pro veřejnost uzavřená. Za těmito věžemi je historická ulice Qianmen Dajie, ve které je spousta různých obchodů. Také zde jezdí za poplatek historické tramvaje.

   

Maovo mauzoleum – stanice metra Tian´anmen East (červená linka č. 1) nebo Qianmen (tmavě modrá linka č. 2). Maovo mauzoleum se nachází uprostřed náměstí Nebeského klidu. V mauzoleu je vystavováno veřejnosti nabalzamované tělo Mao Ce-Tunga (Mao Zedonga). Otevřeno je od 8:00 do 12:00 (mimo pondělí). Vstup do mauzolea je zdarma. Na cedulích sice píší vstup zdarma s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem, ale my jsme nic ukazovat nemuseli. A stejně jako při návštěvě Leninova mauzolea v Moskvě i zde musíte nechat v úschově všechna zavazadla (kabelky, tašky,…), mobilní telefony, fotoaparáty, kamery a nápoje. Úschovna je menší dům hned vedle čínského národního muzea (když stojíte zády k mauzoleu, je národní muzeum velká budova vpravo). Úschovna má otevřeno každý den mimo pondělí od 7:30 do 13:00. Úschovné je 10 RMB (asi 28 Kč) za tašku (kus). Ceny účtují podle velikosti zavazadla a podle toho co v něm máte, jestli fotoaparát, MP3 přehrávač, kameru, notebook atd.

   

Když jsme stáli frontu na úschovu, tak nám jeden pracovník dovolil předběhnout, rychle nás odbavil a pak jsme šli svižným krokem do fronty do mauzolea. Pořád jsem nechápal, proč je na nás tak hodný. Když nás ale odvedl do poslední fronty, natáhl ruku a chtěl peníze za službu. Samozřejmě odešel s prázdnou.

Tato poslední fronta vedla přes další bezpečnostní kontrolu a pak dále do mauzolea. Ve frontě je možnost koupit si za 3 RMB (asi 8 Kč) bílou růži, kterou lidé pokládají před obří sochu Mao Ce-Tunga. Za touto sochou je již za skleněnými stěnami samotné tělo Mao Ce-Tunga. Po východu z mauzolea je ještě možnost koupit si ve stánkách suvenýr s jeho fotkou.

Zakázané město – stanice metra Tian´anmen East (červená linka č. 1). Oficiální název zní Palácové museum (Gugong). Zakázané město bylo sídlem 24 čínských císařů dvou dynastií Ming a Čching. Po dlouhých téměř 500 let bylo nepřístupné veřejnosti, odtud název Zakázané. Mohli sem pouze příslušníci císařovy družiny. Kdo údajně vstoupil dovnitř, už nemohl jít ven. Stavba města začala v roce 1406, trvala 14 let a podílelo se na ní více jak milion dělníků.

Celý areál má téměř jeden kilometr na délku, je obehnán hradbami 12,5 metrů vysokými a 8,5 metrů širokými a vodním příkopem širokým 52 metrů. Na každém rohu hradeb je šípová věž. V komplexu je 9999 místností, protože pro čínskou architekturu je klíčová harmonie mezi principy yin a yang. A protože lichá čísla ztělesňují yang, objevují se v architektonických detailech čísla tři, pět, sedm a nejpříznivější je číslo devět. Obzvlášť šťastný je násobek devět krát devět a proto dveře vyhrazené císaři obsahují 81 mosazných hřebů a ještě k tomu součet 8 + 1 je devět. Hřeby jsou myšleny velké zlaté polokoule, například na vstupních dveřích do Zakázaného města.

       

Hlavní vstupní bránou do Zakázaného města je Brána Nebeského klidu s velkým portrétem Mao Ce-Tunga, která je na severní straně náměstí Nebeského klidu. Od nás z hotelu TianAn Rega to bylo nejblíže pěšky k východní bráně. Když půjdete podél hotelu TianAn Rega po hlavní ulici, tak na první velké světelné křižovatce zahnete doleva a touto ulicí dojdete až k východní bráně. Od této brány vozí za 1 RMB (asi 3 Kč) velké golfové vozítko návštěvníky k pokladnám na lístky. Vstupné do Zakázaného města je 60 RMB (asi 168 Kč) pro jednu osobu. Otevřeno od 8:30 do 17:00 a mimo sezónu od 8:30 do 16:30 (1. listopad až 31. březen).

       

Po zakoupení vstupenek projdete Polední bránou, odkud z balkonu císař sledoval vojenské přehlídky při příležitosti začátku nového kalendáře. Poté půjdete přes jeden z pěti mramorových mostů, vedoucích přes řeku Zlaté vody (každý most představuje jednu z konfuciánských ctností). Za mostem je brána Nejvyšší harmonie, kterou střeží dvojice lvů, samec přidržuje kouli a samice je znázorněna s mládětem. Za touto bránou uvidíte síň Nejvyšší harmonie, největší síň v Zakázaném městě, která byla využívána k významným obřadům, jako bylo uvedení císaře na trůn. U této síně jsou císařské sluneční hodiny a také si povšimněte uzavřeného prostředního schodiště. Toto schodiště zdobené kamennými draky bylo vyhrazeno pouze pro císaře. Zajímavostí je také lichý počet postav na krajích střech. Jsou to střešní strážci, kteří měli chránit budovy před požárem.

       

Za síní Nejvyšší harmonie se nachází síň Střední harmonie, kde se konaly zkoušky obřadů. Za ní je síň Uchování harmonie. Velké bronzové kotle u této síně byly dříve plné vody pro případ požáru. Dále projdete bránou Nebeské čistoty, kterou se vstupuje na vnitřní nádvoří. Zde je palác Nebeské čistoty, který sloužil jako císařská ložnice. Dále je zde síň Velkého spojení a palác Pozemského klidu, za kterým se vstupuje do Císařské květinové zahrady. Uprostřed zahrady je síň Císařského klidu. Poté už následuje severní brána Božské bojovnosti (Shenwumen), kterou se vychází ven ze Zakázaného města. Za bránou pře ulici je vstup do parku Jingshan.

       

Jingshan park – nejbližší stanice metra je Dongsi (fialová linka č. 5). Nejlépe ale uděláte, když prohlídku parku spojíte s prohlídkou Zakázaného města (stanice metra Tian´anmen East, červená linka č. 1). Vstupné do parku jsou 2 RMB (asi 6 Kč).

   

Park byl za dynastie Ming znám jako Wansuishan (pahorek Dlouhověkosti), ale v období Qing byl přejmenován na Jingshan (Vyhlídkový kopec). V tomto parku se roku 1644 na jerlínu (druh stromu) oběsil císař Chongzhen, poslední mingský císař, když vzbouřenecké oddíly pronikly do Pekingu. Když vyjdete až na vrchol kopce k pavilónu Wanchun, ve kterém je zlatá socha Buddhy, naskytne se vám krásný pohled na celé Zakázané město a na druhé straně na Bubnovou věž. Budete-li mít štěstí a nebude smog.

   

Chrám nebes – stanice metra Tiantandongmen (fialová linka č. 5). Vstupné pouze do parku je 15 RMB (asi 42) a vstupné včetně prohlídky Chrámu nebes a dalších je 35 RMB (asi 98 Kč) za osobu. Pokud se rozhodnete koupit vstupenku pouze do parku, dají se případně další vstupy doplatit v pokladnách u památek. Chrám Nebes (Tiantan) byl dokončen za vlády dynastie Ming v 15. století. Císař zde předkládal božstvům obětiny a modlil se za dobrou úrodu.

Hned za branami vstupu do parku spatříte hloučky Číňanů, kteří zde cvičí tai-chi, tancují, zpívají, hrají karty, pletou a jinak tráví volný čas. První zastávkou byla Síň Modliteb za dobrou sklizeň (Qiniandian). Síň je 38 metrů vysoká a je postavená celá ze dřeva bez použití jediného hřebíku. Střechu síně podepírá 28 sloupů, 4 velké sloupy (pilíře Dračí studny) uprostřed představují čtyři roční období a směřují do čtyř hlavních světových stran. Pak je zde dvakrát dvanáct menších sloupů, které představují měsíce v roce a dvouhodinové časové úseky v průběhu dne (hlídky). Modrá barva na střeše symbolizuje nebe a červená je barva císaře.

       

Dále jsme pokračovali přes Most Rumělkových schodů (vyvýšený chodník) ke zdi ozvěny. Zeď ozvěny dokáže údajně přenést šepot z jedné strany na druhou. Samozřejmě jsme to vyzkoušeli, ale přes křik ostatních návštěvníku toto tvrzení nemůžeme potvrdit ani vyvrátit. Ke zdi ozvěny se vchází přes trojitou bránu. Prostřední brána byla pro božstvo, pravá pro císaře a levá pro úředníky. Uvnitř zdi ozvěny se nachází Císařská nebeská klenba.

       

U zdi ozvěny se nachází kruhový Oltář Nebes, kde císař předkládal obětiny. Oltář je na vrcholu tří stupňové mramorové plošiny. Je to vyvýšený kruh, na který navazují kamenné kruhy v násobcích devíti. Plošina je 6 metrů vysoká a průměr má 90 metrů.

   

Letní palác – stanice metra Beigongmen (předposlední stanice linky č. 4 - zelenomodrá). Vstupné včetně všech vstupů stojí 60 RMB (asi 168 Kč). Opět je možné zakoupit pouze vstup do areálu Letního paláce za 30 RMB (asi 84 Kč) a případné další vstupy dokoupit v areálu na místě.

Letní palác (Yiheyuan) sloužil císařům dynastie Qing jako útočiště před letními vedry v Zakázaném městě. Celý areál paláce se rozkládá na pozemku o rozloze více než 290 ha. První zmínky o paláci se datují již ke 12. století. Palác byl také několikrát přestavěn, naposledy za vlády císařovny Cixi. Ta jej nechala přestavět poprvé v roce 1860, po zničení francouzskými a anglickými jednotkami a podruhé v roce 1902 po zničení během Boxerského povstání.

       

Ze stanice metra Beigongmen se do Letního paláce vstupuje Severní palácovou bránou. Tato brána je ze zadní strany Letního paláce. Hned za bránou je Suzhouská ulice, kterou protéká vodní kanál lemovaný obchody a restauracemi. Pokud nemáte vstupenku s neomezenými vstupy, tak se sem připlácí vstupné 10 RMB (asi 28 Kč). Dále bychom pokračovali rovně, ale zde probíhala rekonstrukce a vstup nebyl možný. Byla možnost jít kolem kopce doleva nebo doprava. My jsme zvolili cestu doprava a při první možnosti jsme odbočili cestou nahoru na kopec.

Na vrcholu hory Dlouhého života (Wanshoushan) vás nejdříve zaujme věž Buddhovy vůně (Foxiangge) a chrám Moře moudrosti (Huihaisi). Chrám Moře moudrosti je zvenku zdobený zelenými a žlutými glazovanými kachli. Odtud jsme sešli k věži Buddhovy vůně. K věži se platí vstup 10 RMB (asi 28 Kč), pokud nemáte vstupenku s neomezenými vstupy. Od věže Buddhovy vůně je krásný výhled na celý jižní areál Letního paláce, pokud tedy zrovna není smog, jako v našem případě.

       

Na západní straně od věže Buddhovy vůně stojí pavilon Vzácných mraků (Baoyunge) zvaný též Bronzový pavilon. Bronzový pavilon je z roku 1755, měří 7,55 metrů a váží 207 tun. Přímo pod věží Buddhovy vůně je s dvojitou střechou síň Rozhánějící mraky (Paiyundian), dále potom brána Rozhánějící mraky se dvěma bronzovými lvy po stranách. Před touto bránou je nádherná ozdobná brána (pailou), která označuje vstup k hoře Dlouhého života. Tato brána také přerušuje Dlouhou chodbu (Changlang), která je dlouhá 728 metrů a táhne se přes celé severní pobřeží jezera Kunming. Dlouhá chodba slouží jako galerie, v které je na dřevěných trámech více než 14000 maleb. Chodba je přerušená také čtyřmi pavilony, které symbolizují čtyři roční období.

Na západním konci Dlouhé chodby je ukotvena Mramorová loď císařovny Cixi. Spodní část lodi je opravdu z mramoru a nástavba je z bílého natřeného dřeva, které připomíná mramor. Tato loď byla financována z prostředku na modernizaci císařského námořnictva, čímž si císařovna pohoršila u spousty obyvatel.

       

Dále jsme pokračovali podél východního pobřeží jezera Kunming až k mostu Sedmnácti oblouků (Shiqikongqiao). Most je dlouhý 150 metrů a spojuje ostrov Jižního jezera a východní břeh jezera Kunming. Na ostrově je chrám Dračího krále. Most má 544 sloupků a na každém je mramorový lev. Před mostem na východním břehu je socha bronzového vola z roku 1755. Socha údajně zklidňuje vodu a zabraňuje povodním. Z Letního paláce jsme vyšli Východní palácovou bránou (Gongdongmen). Z tohoto východu je možné k metru jet rikšou, za kterou chtějí 20 RMB (asi 56 Kč), ale myslím si, že 10 RMB by bylo vzhledem ke vzdálenosti ideální, takže zkuste smlouvat. My jsme vyrazili pěšky a za asi 10 minut jsme byli u stanice metra Beigongmen. Od brány jsme šli doleva, pak jsme odbočili do levé ulice a na konci jsme odbočili zase doleva a pak rovně k metru.

Pekingská ZOO – stanice metra Beijing ZOO (linka č. 4 - zelenomodrá). Otevřeno je denně od 7:30 do 18:00 (od 1. dubna do 31. října) a od 7:30 do 17:00 (od 1. listopadu do 31. března). Základní vstupné stojí 15 RMB (asi 42 Kč) a opět se za některé expozice připlácí navíc. Například za vstup k pandám se platí 5 RMB (asi 14 Kč) a za vstup k tučňákům 10 RMB (asi 28 Kč). Vstup včetně expozice pand je možné zakoupit již u hlavních pokladen za 20 RMB (asi 56 Kč). Tyto ceny platí v období od 1. dubna do 31. října, mimo toto období je vstupné o 5 RMB levnější. Součástí ZOO je i Pekingské akvárium, kde se platí zvláštní vstup, ale my jsme v akváriu nebyli.

       

Kromě pand, kterých chovají v ZOO několik kusů včetně mláďat, jsou zde k vidění, opice, vlci, medvědi, lvi, tygři (i bílí tygři), hroši, nosorožci, sloni, žirafy, zebry, tučňáci a mnoho dalších. Areál ZOO je velmi rozlehlý a prohlídka zabere klidně i půl dne. Ze ZOO jsme odešli až těsně před zavírací dobou a téměř všichni návštěvníci jeli domů metrem. Mohli jsme si tedy vyzkoušet i místní dopravní špičku a musím konstatovat, že lidí bylo v metru víc než dost. Fronty u automatů na lístky, fronty u rentgenů, fronty u vstupů, fronty prostě všude.

       

Bubnová a Zvonová věž – stanice metra Guloudajie (modrá linka č. 2). Tady pozor, jaký zvolíte východ z metra, protože v pekingském smogu není lehké se orientovat. Musíte zvolit východ s označením B a měli byste mít čtyřproudou silnici a most po levé ruce. Dejte se doprava (abyste měli čtyřproudou silnici za zády) a pořád rovně ulicí, až uvidíte věže. Vstupné pouze do Bubnové věže stojí 20 RMB (asi 56 Kč) a zlevněné 10 RMB (asi 28 Kč). Když si koupíte vstup na Bubnovou a Zvonovou věž společně, tak zaplatíte 30 RMB (asi 84 Kč) a zlevněné stojí 15 RMB (asi 42 Kč). Věže jsou otevřené od 9:00 do 17:30.

       

Bubnová věž (Gulou) byla postavena v roce 1420, za vlády minského císaře Yongleho. Její výška je 47 metrů. Po vystoupání po prudkých schodech spatříte 25 bubnů, jeden velký a 24 menších. Bubny se dříve ohlašovala každá celá hodina. Dnes bubny slouží na představení pro turisty. Bubnové představení je každou hodinu od 9:30 do 16:30 (mimo 12:30) a poslední je v 17:20. Na věži je možnost zajít na venkovní vyhlídku na jižní straně Bubnové věže.

       

Zvonová věž (Zhounglou) je naproti Bubnové věži a je vysoká 47,9 metrů. Pochází z roku 1745 a nahradila starší věž, která lehla popelem při požáru. Zvon ve věži má celkovou výšku 7,02 metrů, výška těla zvonu je 5,5 metrů, průměr spodní části je 3,4 metrů, tloušťka zvonu se pohybuje od 12 do 24,5 centimetrů a hmotnost je 63 tun. A proto může být právem nazýván králem středověkých zvonů.

Hutongy – stanice metra Guloudajie (modrá linka č. 2). Cestou k Bubnové a Zvonové věži můžete odbočit z hlavní ulice a prohlédnout si hutongy. Hutongy jsou typické pekingské obytné čtvrti, které nyní postupně ustupují nové zástavbě. Tyto čtvrti tvoří většinou jednopodlažní cihlové budovy, které mají centrální dvorek a jsou domovem i pro několik příbuzných rodin. V domech většinou nemají toalety a používají pouze společné (veřejné) toalety na dvorech. Pro nás je třeba nepochopitelné, že na těchto toaletách nemají kabinky pro vykonání potřeby. Prostě sedí jenom tak vedle sebe. Pozitivem je, že v Pekingu mají všechny veřejné toalety zdarma (i normální). Za poplatek se můžete nechat hutongy provést rikšou.

       

Olympijský park – stanice metra Olympic Sports Center (zelená linka č. 8). Během naší návštěvy byla linka metra č. 8 zavřená, takže jsme museli vystoupit ve stanici Beitucheng (světle modrá linka č. 10) a dojít k parku pěšky. Z této stanice vede k olympijskému parku široká promenáda, na které na vás budou čekat všudypřítomní prodavači suvenýrů a létajících draků. Když dojdete po promenádě k první křižovatce a dáte se doleva, je před mostem po levé straně velké nákupní centrum.

       

Park byl vytvořen pro pořádání 29. letních olympijských her (LOH). Nejznámějšími stavbami olympijského parku jsou Národní plavecký stadion přezdívaný Vodní kostka a samozřejmě Národní stadion přezdívaný Ptačí hnízdo. Národní stadion dostal svou přezdívku pro svůj netypický vzhled a konstrukční řešení fasády, kdy se kovové nosníky, překrývající betonový skelet, proplétají mezi sebou jako stébla a větve opravdového ptačího hnízda. Výstavba stadionu začala 24.12.2003 a trvala 52 měsíců do 28.6.2008. Stadion měl v době konání olympijských her kapacitu 91 000 diváků a po skončení her byla kapacita snížena na 80 000 diváků. Délka stadionu je 330 metrů, šířka 220 metrů a výška 69 metrů. Za 100 RMB (asi 280 Kč) si můžete zaplatit VIP prohlídku, při které si prohlédnete útroby stadionu. Nebo 50 RMB (asi 140 Kč) stojí omezená prohlídka stadionu.

   

Národní plavecký stadion dostal přezdívku Vodní kostka díky jeho vnějším stěnám a střeše, které připomínají mýdlové bubliny. Na pokrytí Vodní kostky bylo za potřebí více než 4000 bublin a největší z nich má v průměru až 9 metrů. Rozměry stadionu jsou 177 x 177 metrů a výška je 31 metrů. Kapacita byla v době olympiády pro 17 000 diváků a po hrách byla snížena na 6 000 míst. Dva roky po skončení LOH byla vodní kostka přestavěna na největší vodní park v Asii s rozlohou 13 000 metrů2. Součástí vodního parku Happy Magic Water Park je i umělá pláž s vlnobitím.

Televizní věž CCTV (Central TV Tower) – stanice metra Gongzhufen (červená linka č. 1). Z této stanice se musí ještě asi 20 minut pěšky. Celou cestu pěšky s námi šel jeden aktivní Číňan, který nám radil, kudy máme jít, i když jsme se ho o to neprosili. Určitě by za to chtěl nějaký poplatek. Setřást se nám ho podařilo až u věže, kde jsme se mu doslova schovali v nákupním centru.

       

Věž je včetně antény vysoká 405 metrů a je třetí nejvyšší věží v Číně a nejvyšší stavbou v Pekingu. Dostavěná byla v roce 1994. Vstupné na věž je 70 RMB (asi 196 Kč) a včetně prohlídky podvodního světa 85 RMB (asi 238 Kč). Lístky se prodávají mimo věž ve stánku. Po příchodu do útrob věže před sebou spatříte největší vnitřní žulovou řezbu v Číně, zobrazující slavné čínské hory a řeky. Potom vás jedním ze tří výtahů vyvezou do nejvyššího patra, kde je venkovní vyhlídka ve výšce 238 metrů. To odpovídá 80 patrům budovy. Na venkovní vyhlídce jsou k dispozici zdarma dalekohledy. Když není smog, který jsme my měli, tak je vidět z věže Zakázané město, Letní palác i Národní stadion (Ptačí hnízdo).

Poté se výtahem sjede do výšky 225 metrů, kde je vnitřní vyhlídka. Na tomto patře je i obchod se suvenýry, s občerstvením a část věnovaná Čínské centrální televizi (CCTV). Je zde například vytvořené studio pro moderátora počasí nebo sportovní studio z olympijských her. Z tohoto patra je možné pěšky dojít do otočné restaurace, která je ve výšce 221 metrů. Jedno otočení restaurace o 360° trvá prý 80 minut. Do restaurace se dostanete pouze tehdy, budete-li se chtít najíst. Poslední zastávka výtahu je v 6 metrech, kde je výstava a vytvořené televizní zpravodajské studio, kde se můžete vyfotit.

   

Zhong Shan Park – stanice metra Tian´anmen East (červená linka č. 1). Vstupné do parku je 3 RMB (asi 8 Kč), poloviční 1,5 RMB (asi 4 Kč). Otevřeno je od 6:00 do 21:00 (pokladny zavírají o hodinu dříve).

   

Vstupů do parku je několik. My jsme šli východní bránou, která je nalevo od vstupu do Zakázaného města (u Polední brány). Celý tento park je situován na západní straně od Zakázaného města. V parku je spousta různých pavilonů, síní, altánů a umělé jezero. Je zde i obchod se suvenýry a restaurace. Za prohlídku podle mě stojí Dlouhá chodba, která je velmi podobná té v Letním paláci. Tato je ale v lepším stavu a je zde také několik stovek, možná tisíců maleb na dřevěných trámech. Chodba je v jižní části parku.

   

.:: VLAJKA ČÍNY ::.