Itálie - Neapol
(28.2. – 3.3.2009)
Neapol je třetí nejlidnatější město Itálie. Má téměř 1 milión obyvatel. Nachází se na jihu země, asi 200 km jižně od hlavního města Itálie – Říma. Platí se zde eurem.
Někteří o Neapoli říkají, že je krásná. Podle mě je krásná i ošklivá zároveň. Ulice plné psích výkalů a odpadků střídají ulice krásné a čísté. Ale po problémech s odvozem odpadu, které tam jsou již od ledna 2008 se není čemu divit (více zde). To je tak když odpadovému hospodářství vládne mafie. Samozřejmě nyní je situace o 100% lepší než v lednu 2008. Říká se: "Vidět Neapol a zemřít", ale také jsme četl: "Vidět Neapol a zemřít... smradem"!
Den první:
Do Neapole jsme vyrazili opět s leteckou spol. SkyEurope. Cena zpáteční letenky pro jednu osobu včetně poplatků byla 248 Kč. Ruzyňské letiště jsme opustili v 13:55 a v Neapoli jsme přistáli v 15:27, za krásného slunečného počasí (16˚C). Před terminálem letiště má zastávku červený autobus spol. Alibus, který jezdí do centra Neapole. Lístek stojí 3 EURa a platí 90 minut. Lístky se kupují u prodejce, který se pohybuje na zastávce.
Z autobusu jsme vystoupili na nám. Garibaldi (piazza Garibaldi). Náměstí dostalo jméno po vůdci Giuseppe Garibaldi. Cesta trvala asi 15 minut. Náš hotel Prati*** byl naštěstí kousek, v nedaleké ulici Via Cesare Rosaroll (nám. Principe Umberto). Tři noci pro jednu osobu se snídaněmi stály 52 EUR. Hotel má sice tři hvězdičky, ale podle vybavení to nevypadalo (asi si je dávají sami…). Všude v hotelu byl starodávný nábytek, už recepce a recepční mi připadali, že zaspali dobu. Pokoje byly sice vybavené minibarem, TV (my jsme měli černobílou s jedním programem) a klimatizací. Klimatizace nám byla ale k ničemu, když netopí. Topení pouštěli jenom na večer, takže jsem tam pěkně nastydl.
V hotelu nám dali zdarma mapu Neapole. Po ubytování jsme si ještě prohlédli město, konkrétně ulici Corso Umberto I. Tento den jsme nachodili asi 6,5 km.
Den druhý:
Po snídani jsme se vydali na Hlavní nádraží (Stazione Centrale), odkud jsme měli namířeno do Pompejí. Na nádraží k nám přišel muž (vypadal jako pracovník nádraží, ale byl to lepší bezdomovec…) a ptal se jestli nechceme do Pompejí. Když jsme odpověděli, že ano, řekl ať ho následujeme. Cestou nám říkal, ať dáváme pozor na kapesní zloděje. V tu chvíli jsem si dělal srandu, že nás odvede do vlaku, který nás odveze někam do spárů mafiánů. Neodved. Ale za to nás dovedl k pokladnám, které jsou schované v hale úplně vpravo. Tam jsme si koupili zpáteční lístky do Pompejí za 3,70 EUR. Lístky nám sebral, s tím, že nám ukáže jak se označují v turniketu. Po průchodu turniketem jsem si myslel, že se ho zbavíme, ale bohužel. On turnikety obešel. Pak natáhl ruku a řekli si o 10 EUR!!! Za to, že nám pomohl. Blbec. Samozřejmě od nás nedostal ani penci. Když jsme řekli, že ne, tak snížil na 5 a potom na 3 EURa.
Cesta do Pompejí do zastávky Pompej Scavi trvala necelých 40 minut. Cena vstupu do areálu je 11 EUR. Nezapomeňte si vzít mapu, kterou dávají zdarma u informací mimo pokladny. My jsme si ji bohužel zapomněli vzít a to byla chyba. Pompeje jsou obrovské, vždyť to také bývalo kdysi město, než ho před více než 1900 lety (v roce 79 n.l.) pohřbil popel ze sopky Vesuv. Na první pohled v Pompejích zaujmou kamenné silnice, ve kterých jsou sem tam napříč silnicí obří zploštělé balvany. Tyto balvany sloužily jako přechod pro chodce a také jako přechod, kde bylo možné suchou nohou přejít silnici, protože tehdy neexistovala kanalizace. V silnicích jsou vidět vyjeté koleje od kočárů. Na obrubníkách u silnic jsou také často díry skrz naskrz, které sloužily k „zaparkování“ povozu (koně). Skrz díru se protáhla oprať a kůň nemohl samovolně odejít.
V areálu je také několik „zkamenělých“ lidských těl. Nám se podařilo najít pouze dvě z nich, která jsou vystavena v Macellumu (na mapě jako č. 11). Při hledání těchto těl jsme narazili opět na drzost místních obyvatel. Když jsme se hlídače v Pompejích zeptali, kde se těla nacházejí, tak nám řekl že cesta k nim je složitá, ale že nás tam odvede, když mu dáme 10 EUR!!!
Během hledání (bloudění) začalo pršet a takto to vydrželo téměř po celý den. Samozřejmě jsme si zapomněli vzít s sebou deštníky, takže jsme byli za chvíli promoklí. Toto počasí nám zhatilo další plán cesty, kterým měla být sopka Vesuv. V tomto počasí by byl výstup na Vesuv bezpředmětný. Vrátili jsme se tedy na hotel, kde jsme trochu oschli a najedli se. K jídlu jsme si koupili na nám. Garibaldi (piazza Garibaldi) obří kebab za 3 EURa.
Po nabrání nových sil jsme vyrazili na prohlídku památek města. Přes náměstí Garibaldi a následně ulicí Corso Garibaldi jsme se dostali k pobřeží. Odtud jsme po nábřeží došli až k hradu Castel Nuovo a k přístavu. Cesta po nábřeží byla skutečným dobrodružstvím, hlavně jedna z chodníků, který by se dal popsat následovně: psí h…o, psí h…o, smetí, psí h…o, psí h…o, psí h…o, bordel, psí h…o, psí h…o, …
Z přístavu jsme dál pokračovali po nábřeží k hradu dell´Ovo (Castel dell´Ovo). Tato část trasy byla naopak jedna z nejhezčích. Ulice uklizené a podél nábřeží samé krásné budovy (většinou hotely). Z nábřeží jsme se pak vrátili ke Královskému paláci (Palazzo Reale), odkud je kousek nákupní galerie Umberto I (Galleria Umberto I). Pro průchodu nákupní galerií jsme vyšli na ulici Via Toledo, kterou jsme si prohlédli a pak už jsme se vydali zpátky do hotelu. Druhý den jsme nachodili asi 22 km (z toho asi 8 km v Pompejích).
Den třetí:
Vzhledem k předešlému počasí jsme se rozhodli, že nebudeme absolvovat cestu na Vesuv (stejně byl schovaný v mracích) a ani na ostrov Capri, jak bylo původně plánováno. Nakonec bylo tento den slunečné počasí. Vyrazili jsme tedy do města. Ulicí Corso Umberto I jsme došli až k hradu Castel Nuovo, odtud k nákupní galerii Galleria Umberto I a ke Královskému paláci (Palazzo Reale), které jsme si prohlédli v denním světle. Od paláce jsme se vrátili do ulice Via Toledo, kde je naproti východu z pasáže Galleria Umberto I stanice lanové dráhy.
Lístek na lanovou dráhu stojí 1,10 EUR a platí 90 minut. Lanovka má asi tři stanice, ve kterých je možnost vystoupit. My jsme vyjeli až do nejvyšší stanice, odkud jsme se vydali k hradu sv. Eliáše (Castel Sant´Elmo). Na hradbách hradu je vyhlídka, na kterou se dá za 3 EURa (plná cena) nebo za 1,50 EUR (do 25 let pro členy EU) zakoupit lístek. Za krásného počasí, které jsme naštěstí měli, je z vyhlídky nádherný výhled na celou Neapol.
Z hradu jsme sešli zpět k přístavu. A opět cesta dolů byla celá lemována nevábným obsahem, když to nebyly psí výkaly, tak to byla spousta střepů z rozbitých lahví. Z přístavu jsme šli již zpět na hotel. Tento den jsme nachodili asi 20 km.
Den čtvrtý:
Letadlo mělo odlet naplánovaný na 16:20. Hotel jsme museli opustit do 10:00 a tak jsme ráno strávili na hotelu. Poté jsme se šli projít do nám. Garibaldi (piazza Garibaldi). Na nádraží jsme si ještě koupili typickou neapolskou pizzu Margherita (1,90 EUR/kus – ne celá pizza) a pak už jsme šli na autobus na letiště. Zastávku má autobus vedle nádraží (v části kde je McDonald's) v ulici Via Arenaccia. Cesta autobusem opět netrvala dlouho a tak jsme na letiště přijeli téměř 4 hodiny před plánovaným odletem letadla. Hala letiště je docela malá, obchody skoro žádné a tak nebylo ani kde trávit dlouhou chvíli. Nezbývalo nám tedy, než čekat a čekat až začnou odbavovat (to bývá obvykle 2 hodiny před odletem).
Zpátky jsme letěli stařičkým Boeingem 737-300 spol. Bulgaria Air, kterého měl od konce ledna 2009 SkyEurope pronajatý (15.3.2009 ho vrátili). I přes stáří letadlo se letělo relativně pohodlně, až na menší prostor na nohy a bandu italských puberťáku, kteří k nám letěli na školní výlet, ale za ty spol. SkyEurope nemůže. Na letišti v Praze Ruzyni jsme přistáli po asi 1,5 hodinovém letu.
Více fotografií naleznete v galerii, Pompeje
Mapa Neapole (*.jpg 462 kB)
Mapa Neapole s vyznačenými památkami (*.jpg 468 kB)
Oficiální web Neapole: www.comune.napoli.it
Další užitečné odkazy:
- www.orbion.cz (další informace o Neapoli)
- www.portal.gesac.it (oficiální stránky neapolského letiště)
- www.gesac.it (informace k dopravě z letiště do města - autobusová spol. Alibus)
- www.pompeiisites.org (oficiální web pompejského muzea - Pompejí)
- www.lidovky.cz (historie pizzy Margherita + recept)
.:: VLAJKA ITÁLIE ::.
.:: ZNAK NEAPOLE ::.
