Izrael – Jeruzalém

(13. – 14.6.2014)

        Izrael je stát v jihovýchodní části Asie ležící na východním pobřeží Středozemního moře. Sousedí s Libanonem, Sýrií, Jordánskem a Egyptem. Podle Jeruzalémského zákona je Jeruzalém hlavním městem Izraele (sídlí zde vláda, prezident a parlament), ale OSN a většina zemí neuznává Jeruzalémský zákon a pokládá za hlavní město Tel Aviv-Jaffa. V Izraeli žije přes 8,1 miliónů obyvatel, z toho jsou 75,4 % Židé, 20,6 % Arabové a 4 % menšiny. Nejbližšími izraelskými spojenci jsou Spojené státy americké, Německo, Spojené království a Indie. USA byly první zemí, která uznala Izrael. Izrael má velmi rozvinutý letecký, komunikační, softwarový a elektronický průmysl. Svá první zámořská výzkumná a vývojová centra zde vybudovaly společnosti Intel, Microsoft, IBM, Cisco Systems a Motorola. Z náboženství jsou zde nejvíce zastoupeny judaismus, islám a křesťanství.

        Jeruzalém je největší město Izraele. Žije zde 829 900 obyvatel, z toho asi 61,4 % Židů. Jeho historie sahá až do 4. tisíciletí př. n. l., je tak jedním z nejstarších měst světa. Jeruzalém se nachází ve střední části Judských hor. Nadmořská výška Starého města je zhruba 760 m n. m. Z náboženství je zde nejvíce zastoupen judaismus (65 %), islám (32 %) a křesťanství (2 %). Podle statistické ročenky z roku 2000 se ve městě nachází 1204 synagog, 158 kostelů a 73 mešit. V Jeruzalémě se narodila herečka Natalie Portman (rodným jménem Natalie Heršlag), držitelka Oscara z roku 2010 v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli ve filmu Černá labuť. U nás je známá především z Hvězdných válek I, II a III (Star Wars), kde ztvárnila roli princezny Padmé Amidala.

        Do Izraele není pro občany České republiky potřeba vstupní vízum. V Izraeli je časový posun +1 hodina oproti České republice. Oficiální měnou je Nový izraelský šekel (NIS, ILS). Během našeho pobytu byl 1 NIS asi 5,853 Kč. Automobily jezdí po pravé straně vozovky a elektrické zásuvky jsou stejné jako u nás. Pozor v Izraeli na šabat. Šabat je období od pátečního odpoledne do sobotního západu slunce a Židé mají v tomto období zakázanou celou řadu věcí a zejména pak některé druhy prací. Je jich mnoho, ale pro turisty je nejvýznamnější to, že jsou zavřené obchody (nesmí pracovat), restaurace (nesmí vařit), nejezdí veřejná doprava (nesmí řídit) a dále například nesmí manipulovat s ohněm a elektřinou nebo se koupat. A toto opravdu striktně dodržují i v menších hotelech. Výjimkou mohou být větší hotely. Ve čtvrtích ortodoxních Židů je dobré dodržovat určitá pravidla. Muži by měli mít dlouhé kalhoty, ženy dlouhé sukně a zahalená ramena. A o šabatu a svátcích je nutno dodržovat zákazy (nejezdit autem, nefotografovat, nekouřit atd.).

        Cestopis je pro přehlednost rozdělen do několika kategorií.

1. Cesta z Neve Zohar (Mrtvé moře) do Jeruzaléma
2. Ubytování – Jerusalem Panorama Hotel
3. Gastronomie
4. Doprava v Jeruzalémě
5. Navštívená místa (památky)
6. Počasí
7. Orientační ceny v Jeruzalémě
8. Cesta z Jeruzaléma do Tel Avivu

        Z Neve Zohar jsme pokračovali autem do Jeruzaléma. Od našeho apartmánu jsme vyjeli v 8:30 a cestou jsme si ještě udělali zastávku v Ein Bokek a u lázní Ein Gedi, které byly při cestě. Většina trasy do Jeruzaléma vede podél Mrtvého moře. V Jeruzalémě téměř u cíle jsme ještě chvíli bloudili, než jsme našli hotel, protože zapůjčená navigace nebyla úplně nejpřesnější. Až po pomoci jednoho z místních obyvatel jsme dojeli po 2,5 hodinách a 115 ujetých kilometrech do hotelu Panorama.

        Cena za noc včetně snídaně byla pro jednu osobu 803,32 Kč. U hotelu je možnost parkování zdarma. Opět upozorním na šabat, který je od pátečního odpoledne do sobotního západu slunce a Židé mají v tomto období zakázanou celou řadu věcí a zejména pak některé druhy prací. My jsme byli v Jeruzalémě zrovna z pátku na sobotu, takže jsme si v hotelu nemohli kvůli šabatu objednat večeři.

       

        Hotel Jerusalem Panorama (ulice Ras El Amoud, 91197 Jeruzalém) dostává svému jménu a je z něho opravdu krásný výhled na Staré Město a okolí. Panoramatický výhled je z pokojů orientovaných do ulice, ale pokud budete mít pokoj na opačnou stranu, nezoufejte, panoramatický výhled je i z hotelové restaurace, která je v nejvyšším patře. Hotel se nachází 15 minut pěší chůze od Starého města.

       

        Pokoje hotelu jsou prostorné a čisté. Pokoje jsou zařízené starším, ale zachovalým nábytkem, byla zde starší televize se satelitem, klimatizace a pro případ chladnějších nocí elektrický přenosný radiátor a náhradní deky. V koupelně byly připraveny sprchové gely, šampóny a mýdla. V hotelu nechybělo ani Wi-Fi připojení na internet zdarma. Jedinou nevýhodou pokoje bylo, že jsme měli společnou jednu stěnu s koupelnou sousedního pokoje. A z jejich koupelny k nám vedlo větrací okénko, které sice bylo zakryté ještě jednou ozdobnou stěnu z cihel, ale když se pozdě večer Američani vrátili na pokoj, mluvili tak nahlas, jako bychom je měli v pokoji. Oni ale dělali hluk i na chodbě. Také vzhledem k šabatu pouštěli místní v pátek večer ohňostroje. Nevím, jestli to dělají každý pátek večer o šabatu nebo s tím byl zrovna spojený ještě nějaký jiný svátek.

   

        Snídaně byly klasické jako téměř ve všech hotelích. Nechybělo pečivo, sladké pečivo, marmelády, vajíčka, různé druhy salámů, sýrů a pomazánek, různé druhy zeleniny, olivy, kukuřičné lupínky a k pití káva, čaj, džusy a voda. Voda teda byla k dispozici pouze tehdy, když ji nevzala útokem skupina mladých Američanů, kteří si ji všechnu načepovali do svých lahví na cestu. Přitom voda z kohoutku je normálně pitná, to není jako například v Egyptě.

       

        Orientální přísady dodávají zdejším jídlům charakteristickou chuť, v jídlech se používají typické orientální přísady, např. sezam, skořice, máta, datle, pomeranče, hrozny, koriandr, růžový olej a med.

        V Izraeli všude narazíte na kebab označovaný jako šawarma (shawarma) a falafel (smažené zeleninové kuličky nebo placičky servírované v pitě). Spolu se saláty, zálivkami a hummusem správněji chumusem (cizrnová pomazánka) tvoří skutečnou pochoutku. Hojně se zde konzumují i ryby. Oblíbená jsou i sladká jídla zejména baklava (ořechový koláč slazený sirupem a medem). Z nápojů jsou nejpopulárnější čaj a káva.

        Vzhledem k tomu, že jsme byli ubytovaní v hotelu kousek od Staré Město, tak jsme se pohybovali především pěšky. Ono se ani do Starého města autem nemůže. A když jsme si chtěli ještě prohlédnout jiné části Jeruzaléma, využili jsme dopravu autem.

        Benzín je zde dražší než u nás, litr Naturalu 95 stojí kolem 7,70 NIS (asi 45 Kč). Někde se dá platit benzín pouze hotově, takže se vždy raději zeptejte, jestli berou platební karty. Když jsme jednou platili kartou, tak se zase muselo jít nejdřív zaplatit předem, kartu si nechali, potom odblokovali stojan a po natankování benzín vyúčtovali. Místní řidiči jinak jezdí celkem slušně a často dodržují silniční předpisy.

Staré Město – Jeruzalémské Staré Město je starobylá část Jeruzaléma o rozloze zhruba 1km², obklopená jeruzalémskými hradbami. Délka hradeb je 4,018 km, jejich průměrná výška činí 12 metrů a průměrná tloušťka 2,5 metrů. Součástí hradeb je 34 strážných věží a osm bran, kterými se vstupuje do Starého Města. Město je rozděleno do čtyř čtvrtí: židovská, křesťanská, muslimská a arménská. Do Starého Města spadá také Chrámová hora a část hory Sion. V roce 1981 organizace UNESCO zapsalo Staré Město na seznam světového dědictví.

       

Chrámová hora – je plošina o půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku nacházející se ve Starém Městě. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků, pozůstatek židovského Chrámu. Na vrcholu hory stojí kromě dvou největších staveb – Skalní dóm a mešita Al-Aksá – řada dalších, menších staveb.

Až do poloviny 19. století byl nemuslimům zakázán vstup do tohoto prostoru. Od roku 2006 sice vstup povolen je, ale nesmějí zde provozovat své modlitby. Po návštěvě izraelského ministerského předsedy Ariela Šarona v roce 2000 na Chrámové hoře, což bylo posouzeno jako provokativní gesto, byl všem nemuslimům opět zakázán vstup do celé oblasti až do roku 2006. V roce 2006 byla oblast znovu otevřena, návštěvníci mají přístup mimo pátky a muslimské svátky vždy mezi 7:30-10:00 a 12:30 – 13:30. Vstup je údajně možný pouze přes krytý dřevěný ochoz vedle zabezpečeného vstupu k Západní zdi známého jako Ša’ar Mughrabi nebo Maimonidova brána. Odejít se dá jakoukoliv jinou bránou. My jsme uvnitř bohužel nebyli, protože jsme zde byli zrovna v pátek.

Skalní dóm – Skalní dóm je asi nejznámější pamětihodností Jeruzaléma. Nachází se na Chrámové hoře ve Starém Městě. Byl postaven mezi lety 687 až 691 9. chalífou Abd al-Malikem. Pro svou modrou barvu a zlatou kopuli, pokrytou 80 kg zlata, je dóm nepřehlédnutelný. Kopule byla pozlacená díky daru 8,2 milionu dolarů od jordánského krále Husajna, který prodal jeden ze svých londýnských domů, aby mohl financovat požadovaných 80 kilogramů zlata. Návštěvníci sem mají přístup mimo pátky a muslimské svátky vždy mezi 7:30-10:00 a 12:30 – 13:30. Vstup je údajně možný pouze přes krytý dřevěný ochoz vedle zabezpečeného vstupu k Západní zdi známého jako Ša’ar Mughrabi nebo Maimonidova brána. Odejít se dá jakoukoliv jinou bránou. My jsme uvnitř bohužel nebyli, protože jsme zde byli zrovna v pátek.

   

Mešita al-Aksá – Nachází se na Chrámové hoře ve Starém Městě. Mešita al-Aksá může pojmout asi 5000 uctívajících, celá oblast al-Aksá pak poslouží až stovkám tisíc věřících. Návštěvníci sem mají přístup mimo pátky a muslimské svátky vždy mezi 7:30-10:00 a 12:30 – 13:30. Vstup je údajně možný pouze přes krytý dřevěný ochoz vedle zabezpečeného vstupu k Západní zdi známého jako Ša’ar Mughrabi nebo Maimonidova brána. Odejít se dá jakoukoliv jinou bránou. My jsme uvnitř bohužel nebyli, protože jsme zde byli zrovna v pátek.

Západní zeď (Zeď nářků) – Zeď nářků, oficiální označení Západní zeď, je pozůstatkem vnějších hradeb Jeruzalémského chrámu, který nechal rozšířit Herodes Veliký. Západní zeď se nachází ve Starém Městě v Židovské části. Dnes je to nejposvátnější místo Židů. Ke Zdi nářků přichází mnoho (nejen židovských) poutníků z celého světa, aby zde vyslovili své modlitby. To bývá mnohdy provázeno zvykem, při kterém je modlitba napsaná na papírovém lístku vsunuta mezi kameny zdi.

       

Zeď je rozdělena na mužskou (vlevo) a ženskou část (vpravo). Mohou sem i nevěřící. Vstup je možný přes bezpečnostní prohlídku (bezpečnostní rám a rentgen batohů, kabelek). Někde píší, že je vstup možný pouze ve vhodném oblečení a s pokrývkou hlavy, ale my jsme zde byli v kraťasech (i když jsme měli v batohu připravené dlouhé kalhoty) a bez pokrývky hlavy. U vstupu je ale možné dostat zdarma Kipu na jedno použití.

   

Chrám Božího hrobu (bazilika Svatého hrobu) – chrám Božího hrobu stojí v Křesťanské části Starého Města. Chrám leží na místě, které většina křesťanů uctívá jako Golgotu neboli horu Kalvárii, kde byl podle Nového zákona ukřižován Ježíš Kristus a kde byl následně pochován do hrobu a vzkříšen. Na správě chrámu se dnes podílí šest křesťanských církví: katolická, řecká pravoslavná, arménská, syrská pravoslavná, koptská a etiopská.

       

Uvnitř chrámu se nachází pět posledních zastavení Via Dolorosy (křížové cesty). Hned u vstupu do chrámu poklekají poutníci před Kamenem pomazání (13. zastavení křížové cesty), kde dostal Ježíš poslední pomazání. Věřící se jej dotýkají, pokládají na něj své posvátné předměty a pravoslavní věřící jej i líbají. Vpravo po vstupu do chrámu vedou schody na vyvýšené místo, samotnou Golgotu, kde se nachází kaple Přibití na kříž (11. zastavení křížové cesty), Řecká pravoslavná kaple s oltářem, kde poutníci poklekají za skleněnou stěnou k této skále, která je 12. zastavením křížové cesty. Posledním 14. zastavením křížové cesty je hrob Ježíše Krista, stojící uprostřed rotundy. K hrobu pomalu postupují věřící v dlouhém zástupu, aby spatřili mramorovou desku ukrývající kámen, na který bylo položeno tělo Kristovo.

       

Vstup do chrámu je zdarma a pro vstup není potřeba mít dlouhé kalhoty, u žen by bylo asi dobré mít zahalená ramena (lehký šátek zase takovou přítěží nebude). My jsme měli s sebou připravené v batohu i dlouhé kalhoty, ale u vstupu není žádná kontrola a nikdo nic na naše oblečení (kraťasy) nenamítal.

Via Dolorosa – Via Dolorosa je ulice v jeruzalémském Starém Městě, kudy dle tradice nesl Ježíš Kristus svůj kříž při cestě k ukřižování. Je tak předobrazem křížových cest. Celkem má 14. zastavení, z toho je 5 v chrámu Božího hrobu.

       

Kostel Všech národů – kostel Všech národů se nachází v Getsemanské zahradě na úpatí Olivové hory (Olivetské hory). Slovo getsemane znamená lis na olivový olej. V zahradě můžete spatřit velmi staré olivovníky, které zde údajně rostou téměř 2500 let. V této zahradě byl zatčen Ježíš, poté co v ní strávil poslední noc se svými učedníky. Kostel Všech národů, známý také jako Kostel Utrpení, dostal pojmenování podle skutečnosti, že byl budován z peněz vybraných k tomuto účelu po celém světě. Do zahrady i kostele je vstup volný.

       

Kostel Pater Noster (otčenáš) – kostel Pater Noster, nacházející se na Olivové hoře (Olivetské hoře) nad Getsemanskou zahradou, byl pojmenovaný podle modlitby (otčenáš), která je zapsána na jeho stěnách ve více než 60 jazycích, včetně češtiny nebo slovenštiny a pro nás v různých exotických jazycích (thajština, korejština, různé africké jazyky atd.). Kostel je docela nenápadný, ale najdete ho podle proudících davů turistů, kteří ho navštěvují. Do kostela se platí vstupné 8 NIS (asi 47 Kč) za osobu. Nedaleko kostela se nachází u parkoviště vyhlídka, ze které je nádherný pohled na Chrámovou horu a Staré Město.

       

        Mezi květnem a zářím je v Izraeli déšť vzácností. Izraelci využívají příznivých geografických podmínek pro výrobu solární energie, v jejíž produkci na osobu jsou na prvním místě na světě. Ve vesnici Tirat Cvi v severní části Jordánského údolí byla v roce 1942 zaznamenána nejvyšší teplota v celé Asii (53,7 °C).

        Pro Jeruzalém je charakteristické středozemní klima s teplými suchými léty a studenými deštivými zimami, výjimkou nejsou ani sněhové srážky. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou 8°C a nejteplejšími jsou stejně jako u nás červenec a srpen s průměrnou teplotou 23°C. V Jeruzalémě jsou díky jeho nadmořské výšce (606 – 826 m.n.m.) významné rozdíly mezi denními a nočními teplotami. I v létě zde mohou být chladné noci. Například v červenci a srpnu jsou nejvyšší průměrné teploty 29°C a nejnižší průměrné teploty 17°C. Během našeho pobytu byla teplota dopoledne 26°C, takže oproti Neve Zohar (Mrtvé moře), kde byla teplota až 39°C, docela znatelný pokles.

        V Jeruzalémě i v celém Izraeli je na naše poměry docela draho. Během našeho pobytu byl 1 NIS asi 5,853 Kč. O šabatu, období od pátečního odpoledne do sobotního západu slunce, mají Židé zakázáno pracovat a řídit, takže je většina obchodů zavřená a nejezdí ani veřejná doprava. O šabatu nesmějí ani vařit, takže jsou zavřené i restaurace. Samozřejmě ne všichni toto dodržují, ale většina ano. Jídlo je zde hodně drahé, v obyčejné restauraci dáte v turistických oblastech i více než 45 NIS (asi 260 Kč).

Příklady cen:

Název zboží	Cena	Místo nákupu
Kebab	20 NIS	Staré Město
Pohled	2 NIS	Staré Město
Grilovaný sýrový sendvič	30 NIS	Jerusalem Panorama Hotel
Kuřecí sendvič	30 NIS	Jerusalem Panorama Hotel
Kuřecí salát	45 NIS	Jerusalem Panorama Hotel
Hot-dog	30 NIS	Jerusalem Panorama Hotel
Nealkoholické nápoje	10 NIS	Jerusalem Panorama Hotel
Láhev vody - velká	7 NIS	Jerusalem Panorama Hotel
Láhev vody - malá	5 NIS	Jerusalem Panorama Hotel
Řízek	35 NIS	Jerusalem Panorama Hotel
Sheesh Kabbab	45 NIS	Jerusalem Panorama Hotel

        Hotel jsme opustili po osmé hodině ranní. Ještě než jsme vyrazili na cestu, tak jsme se zastavili u některých památek, které jsme si nestihli prohlédnout první den. Z Jeruzaléma jsme vyrazili v 9:40 a na okraj Tel Avivu jsme dorazili po hodině jízdy a 66 ujetých kilometrech. Během cesty jsme v Jeruzalémě projížděli jednou židovskou čtvrtí a vzhledem k tomu, že byl šabat, byla tato čtvrť úplně vylidněná, cestou jsme potkali pouze tři projíždějící auta a to tu byly dvouproudé silnici i koleje pro tramvaje, ale nikde nikdo.

        V Tel Avivu jsme pouze natankovali benzín a jeli jsme vrátit auto na letiště, které jsme měli půjčené do 12:00. Auta z půjčovny Sixt se vrací na Terminálu 1. Po vrácení auta nás odvezli zdarma na terminál, na který jsme potřebovali. Z terminálu jsme potom kvůli šabatu (nejezdí veřejná doprava) museli do Tel Avivu pokračovat taxi. Na informacích nám řekli, že by taxi mělo stát asi 175 NIS (asi 1015 Kč), ale taxikář nám řekl, že o šabatu nás vezme za pevnou cenu 200 NIS (1160). Z letiště jsme do apartmánu Dizengoff Beach Apartments dorazili po půlhodinové jízdě.

   

Více fotografií naleznete v galerii

Oficiální web Jeruzaléma: www.jerusalem.muni.il

Další užitečné odkazy:

• izrael.orbion.cz (další informace o Jeruzalému)
• izrael.svetadily.cz (další informace o Jeruzalému)

.:: VLAJKA IZRAELE ::.

.:: ZNAK JERUZALÉMA ::.