ZPĚT

Turecko – Istanbul

(19. - 21.3.2010)

        Istanbul je největším tureckým městem. Hlavní městem Turecka je Ankara. Istanbul je jediné město na světě, které leží na dvou kontinentech – Evropě a Asii. Město rozděluje Bosporská úžina, která je dlouhá 31,5 kilometru a spojuje Černé moře s Marmarským. V Istanbulu žije více jak 12,7 milionu obyvatel, což řadí Istanbul na páté místo ve světě. V Istanbulu mají o hodinu více oproti České republice. Platí se zde tureckou lirou (TL nebo TRY). 1 TL = asi 12,70 Kč.

Den první:

        Do Istanbulu jsme letěli s leteckou společností SWISS. Cena zpáteční letenky byla pro jednu osobu 5 215 Kč, včetně všech poplatků. SWISS létá z Prahy do Istanbulu přes Curych. Z Prahy jsme odletěli Fokkerem 100 (reg. D-AGPK) v 10:01 a na letišti Kloten v Curychu jsme přistáli po hodině letu v 11:03. Další let byl v 12:40, takže času na přestup byl dostatek. Přestup tedy proběhl v pořádku a v 12:53 jsme opustili letiště v Curychu v Airbusu A320-200 (reg. HB-IJD). V Istanbulu, na letišti Atatürk, jsme přistáli v 15:18 (10°C) našeho času (v 16:18 tureckého času). Jediným zádrhelem na letišti byla dlouhá fronta na pasové kontrole, kde jsme si pěkných pár minut počkali.

       

        Z letiště jsme jeli do centra metrem. Na metro se kupují žetony, které se prodávají v automatech. Automat bere maximálně 10 TL bankovku, ale je zde k dispozici ještě jeden automat na rozměnění bankovek. Jedna cesta stojí 1,50 TL. Po vhození mincí do automatu zmáčknete zelené tlačítko (ONAY=OK) a poté vám vypadne žeton, který vhodíte následně do turniketu. Metrem jsme jeli z letiště do stanice Zeytinburnu, kde jsme přestoupili na tramvaj. Cesta metrem trvala 10 minut. Dále jsme tedy pokračovali tramvají č. 38, kterou jsme dojeli do stanice Aksaray. Cesta trvala 20 minut. Kousek od stanice tramvaje je hotel Polatdemir, ve kterém jsme byli ubytovaní. Cena za jednu noc včetně snídaně byla pro jednu osobu 600 Kč (46 TL). Hotel Polatdemir prošel v roce 2009 rekonstrukcí, proto jsou jeho prostory opravdu krásné. V pokojích nechybí LCD televize, minibar (placený), trezor ani klimatizace. Ke snídani byly salámy, sýry, pečivo, buchty, kukuřičné lupínky, olivy, ovoce, zelenina, čerstvé jahody, káva, čaj a džusy.

       

        Po ubytování jsme si ještě prošli blízké okolí hotelu a v nedaleké ulici Mustafa Kemal Caddesi jsme si dali k večeři kebab za 5 TL. Ale jak jsme později zjistili, tak se dá kebab sehnat i za 1,50 TL.

       

Den druhý:

        Tento den byla naší první zastávkou Galatská věž (Galata Kulesi). K věži jsme dojeli tramvají (stanice Karaköy) za 1,50 TL. Stejně jako v metru i v tramvaji se platí jízdné v žetonech. Žetony se prodávají ve stáncích u stanic. Vstupné na 62 metrů vysokou věž je 10 TL, vyhlídka je výšce 52 metrů. Na věž vede výtah a poté se ještě musí kousek po schodech. Ve věži je restaurace i stánek se suvenýry (pohled za 0,50 TL). Z věže je krásný výhled na čtvrti města Sultanahmet a Beyazit, Bosporskou úžinu a mešity Süleymaniye Camii, Yeni Camii a Modrou mešitu (Sultanahmet Camii).

       

        Z Galatské věže jsme se vydali pěšky přes Galatský most (Galata Köprüsü), na kterém chytají ryby stovky rybářů. U mostu je menší přístaviště lodí, kam jsme se zašli podívat a hned nás odchytil jeden z „naháněčů“ a nabídl nám plavbu lodí (společnost Orhun Tur) po Bosporské úžině se zastávkou v asijské části Istanbulu. Nabídl nám cenu 17,50 TL za osobu a dvouhodinovou plavbu. Normálně prý chtějí 20 TL. Plavbu jsme začali směrem k černému moři, podél pobřeží evropské části Istanbulu. Cestou jsme minuli fotbalový stadion İnönü Stadyumu klubu Besiktas Istanbul, palác Dolmabahce (Dolmabahce Sarayi) a 5* hotelu Çırağan Palace Kempinski. Dále jsme pokračovali kus za Bosporský most (Boğaziçi Köprüsü), kde jsme to otočili a loď poté zastavila před mostem v asijské části Istanbulu, kde jsme měli asi hodinovou přestávku. Pauzu jsme využili ke koupi jídla (kebab 4 TL a litr Coca Coly 2 TL) a k prohlídce blízkého okolí.

       

        Bosporský most je jeden ze dvou mostů spojující asijskou a evropskou část Istanbulu. Most je dlouhý 1510 metrů a délka vozovky mezi věžemi je 1074 metrů. Vozovka je ve výšce 64 metrů nad mořem a věže se tyčí do výšky 105 metrů nad vozovkou. Po přestávce jsme vyrazili na zpáteční cestu. Ještě jsme minuli Leandrovu (Dívčí) věž (Kiz Kulesi), která dnes slouží přes den jako kavárna a večer jako luxusní restaurace. Tato věž byla vybudována na malém ostrůvku v 18. století. Podle jedné z pověstí v ní sultán ukrýval svou dceru před hadím uštknutím, které jí věštil prorok. Had se ale stejně na ostrov dostal a to v košíku s ovocem, které dívce poslal její nápadník. Dívka poté na následky uštknutí zemřela.

   

        Nedaleko přístavu, přímo naproti Galatskému mostu (Galata Köprüsü), je mešita Yeni Camii (vstup zdarma) a Egyptský bazar (Mısır Çarşısı'), který je známý jako bazar koření (stanice tramvaje Eminönü). Prodavači zde nabízejí nepřeberné množství různých druhů koření. Do mešity Yeni Camii je zakázán vstup v obuvi, ale u vchodu si vezmete igelitovou tašku, kam si boty uschováte. A při ukončení prohlídky zase tašku vrátíte.

   

        Dále jsme pokračovali tramvají k nejznámější mešitě a památce v Istanbulu - Modré mešitě (Sultanahmet Camii), stanice tramvaje Sultanahmet. Vstup do mešity je zdarma. Modrá mešita se jí přezdívá díky modrým obkladům v interiéru, kterých je více jak 20 000. Interiéru také dominují rudé koberce a obrovské lustry. Je to jediná mešita, která má 6 minaretů. Mešity obvykle mají jeden nebo dva minarety. Šest minaretů může mít pouze mešita v Mekce, a proto sultán musel nechat podle pověsti v Mekce vystavit sedmý minaret. Nakonec jich má mešita v Mekce devět. Modrá mešita je 43 metrů vysoká a kopule má průměr 23,5 metrů. Turisté mají zvláštní vchod z boku mešity.

       

        Hned v sousedství Modré mešity je další impozantní stavba – Chrám boží moudrosti - Hagia Sophia (Ayasofya). Tento chrám sloužil 500 let jako mešita a za osmanských časů byly zbudovány čtyři minarety. Od Chrámu boží moudrosti (Hagia Sophia) jsme se vydali pěšky ulicí Divanyolu Caddesi k Velkému bazaru (Kapalı çarşı). K Velkému bazaru se dá jet také dvě stanice tramvají (stanice Beyazit). V ulici Divanyolu Caddesi je kromě spousty různých obchodů také McDonald´s (Cheeseburger 2,40 TL, Hamburger 2,30 TL nebo Big Mac 6,15 TL) a obchod s baklavou. Baklava je typická turecká sladká pochoutka. Je docela drahá, 4 malé kousky stojí okolo 5 TL a kilo okolo 18 TL. V této ulici je i obchod se suvenýry (pohled 0,25 TL, 10 ks 2 TL nebo 2 EUR). Jeden pohled se dá sehnat i za 0,10 TL a 10 ks za 1 TL, 15 ks za 1 USD nebo 20 ks za 1 EUR.

        Velký bazar (Kapalı çarşı) je velký trh pod jednou střechou, do kterého vede 22 vstupních bran. Bazar je postaven na ploše 45 000 m2 a je zde na 1 200 krámků. Obchodníci nabízejí většinou to samé: suvenýry, oblečení, zlato a porcelán. Bazar navštěvuje 250 000 až 400 000 turistů denně.

       

        Z Velkého bazaru jsme se tramvají vrátili směrem k moři (k Bosporské úžině) na zastávku Sirkeci, kde je vlakové nádraží Sirkeci (Sirkeci Gari). Na tomto nádraží měl jednu ze zastávek světoznámý vlak Orient Express. Dodnes je zde původní salonek pro cestující Orient Expressu. Z nádraží Sirkeci jsme pěšky pokračovali do parku Gülhane (Gülhane Parki), před jeho branami jsme si koupili ve stánku další typický istanbulský pokrm – sezamový preclík (0,75 TL/kus). Z parku jsme si to namířili uličkou Sogukcesme Sokagi, kde jsou krásné zrestaurované domky, které dnes slouží jako hotel, k chrámu Hagia Sophia, který jsme si spolu s Modrou mešitou prohlédli v západu slunce. Odtud jsme již šli pěšky k hotelu a večer jsme si v ulici Mustafa Kemal Caddesi, která je nedaleko hotelu, dali večeři za 5 TL v restauraci Bereket Hal Döner Restaurant. V této ulici je i McDonald´s.

       

Den třetí:

        Letadlo mělo letět v 14:15, takže to už na žádné velké poznávání Istanbulu nebylo. Navštívili jsme tedy obchodní dům Ender, který byl nedaleko hotelu v ulici Turgut Özal Caddesi a věnovali se nákupům. Ceny značkového oblečení zde byly až o třetinu nižší než v ČR. Před polednem jsme se odebrali ke stanici metra Aksaray (konečná metra) odkud jsme jeli přímo na letiště (stanice Havaalani). Cena jízdného 1,50 TL. Stanice metra je vzdálena asi 5 minut chůze od hotelu a dojdete k ní snadno podle značek. Cesta na letiště trvá 30 minut. Pozor, některé vlaky můžou odbočovat do stanice Otogar. Na letišti vše proběhlo bez problému, až na menší zácpu letadel před odletem, a tak jsme v 14:41 opustili istanbulské letiště Atatürk v Airbusu A321-100 (reg. HB-IOC) společnosti SWISS. V Curychu na letišti Kloten jsme přistáli v 17:45 (16:45 našeho času). V Curychu jsme měli neskutečně málo času na přestup - pouhých 45 minut od přistání letadla. Než jsme s letadlem dojeli ke stojánce, zbylo nám po výstupu z letadla na přestup pouhých 30 minut. K tomu ještě zdržení na pasové a bezpečnostní kontrole a málem jsme letadlo nestihli. Dokonce když jsme udýchaní dorazili k nástupní bráně, byl už autobus pryč a tak jsem poprvé v životě jel k letadlu něčím jiným než autobusem nebo šel pěšky přes nástupní most. Poslali pro nás speciální auto, které nás odvezlo k letadlu. Z Curychu jsme odletěli Fokkerem 100 (reg. D-AGPK) v 17:47 a v Praze jsme přistáli po necelé hodině letu v 18:44.

       

Více fotografií naleznete v galerii

Mapa centra Istanbulu (*.jpg 441 kB)
Mapa Istanbulu (*.jpg 227 kB)
Plán městské dopravy v Istanbulu (*.jpg 185 kB)

Oficiální web Istanbulu: www.istanbul.com

Další užitečné odkazy:

ZPĚT